Jsem z Kanady zvyklý, mávl rukou nad tvrdým hitem Roman Will

22. 2. 2014

Autor: Daniel Langer

M l. B o l. – První čtvrtfinále nabídlo tvrdou konfrontaci dvou regionálních rivalů, leckdo možná čekal, jak se vlastně bude utkání vyvíjet. Bruslaři sice opanovali základní část aktuálně rozehraného ročníku, ale poslední dobou nepodávali vinou rozsáhlé marodky a výrazné fluktuace hráčů mezi jednotlivými útoky takové výkony, na jaké byla hokejová veřejnost zvyklá, navíc v posledním vzájemném střetnutí získaly všechny body právě Benátky. Nyní již odpověď známe, boleslavští hokejisté vstup do vyřazovacích bojů zvládli a už se chystají na nedělní utkání číslo dvě. Svůj podíl má na výsledku i Roman Will (na snímku), jenž v koncovce druhé třetiny musel přestát tvrdý zákrok Petra Kicy a dál se koncentrovat na utkání.

Romane, prožili jste nejhorší možný vstup do utkání, když jste inkasovali hned z prvního útoku po vhazování. Zamávalo to s vaší sebedůvěrou?

Byla to nepříjemná komplikace, které jsme se samozřejmě chtěli vyvarovat. Už před zápasem jsem na klucích viděl, jaká v nás dříme síla a odhodlání, takže jsem samozřejmě nadále věřil ve vítězný konec. Byla to studená sprcha, ale možná o to víc nás to stmelilo pro další průběh střetnutí.

Hodně jste si jako tým pomohli produktivní přesilovou hrou. Zvyká si už mužstvo na to, že se zatím stále nemůže spolehnout na šikovnost a geniální cit Davida Výborného?

David s námi pořád v šatně je, už jenom to nám strašně pomáhá. Play-off je jiná soutěž, nehraje se na žádné individuality. Existuje pouze tým, žádné já, jen my. Nehrajeme sice už tolik pohledné kombinace do prázdné branky, ty totiž nahradila střelba a dorážky, tak se to ale v této fázi sezóny už musí hrát.

Benátky přijely s hodně agresivním pojetím hry. Je to něco, na co jste se připravovali?

V první řadě bych rád podotkl, že soupeř hrál výborný hokej a byl to těžký zápas. Výsledek vypadá jednoznačně, ale úplně to o obrazu hry neodpovídá. Na ledě byly síly víceméně vyrovnané. Fyzickou a nátlakovou hru jsme čekali a byli jsme na ni připraveni.

Na ledě se hodně tvořili soupeřící dvojičky, do boje se ale nikomu moc nechtělo. Máte kvůli potencionálnímu trestu doporučeno se do ničeho nepouštět?

I bez toho tam byla spousta vyloučení, přišlo mi to až přehnané. Hraje se play-off, emoce a nasazení sem patří. A k těm bitkám, samozřejmě by to bylo velké oslabení, kdybychom kvůli tomu o někoho měli zbytečně přijít. I tak se to dost dohrávalo a myslím, že diváci si přišli na své.

Když jsme u té tvrdosti, ocitl jste se v jednom souboji za brankou, kdy vás dost nevybíravě sestřelil Petr Kica. Byl to hodně ožehavý moment? Znepříjemnilo vám to pro následující okamžiky chytání?

Protihráče jsem viděl, takže jsem se stačil zpevnit a na náraz připravit. Z Kanady jsem na podobné zákroky na brankáře zvyklý, tam je to naprosto normální a s cílem vás rozhodit to zkouší každý. Nebezpečí hrozilo ve chvíli, kdy mi uletěla helma. V zámoří mají i brankářské masky řemínky, tady ne, mohl jsem se praštit o led. Ale to se nestalo, takže vlastně pohoda.

V neděli, tedy zítra, hrajete další utkání. Stihnete si vyčistit hlavu a připravit se na další výzvu?

Jeden zápas jsme vyhráli, na postup do další fáze potřebujeme další tři, jednoduchá matematika. Bylo by bláhové začít si myslet, že se to dohraje nějak samo. Platí, co říkáme celou sezónu, tedy jít zápas od zápasu, jako by byl stav série 0:0. Na hrušce určitě nebudeme, nastoupíme skromní a pokorní.

Děkujeme za rozhovor!