Výroky Benátek? Ještě víc nás stmelily, říká Marian Jelínek

Pane Jelínku, jaký byl poslední zápas čtvrtfinálové série s Benátkami nad Jizerou?

První třetina byla z naší strany špatná, řekl bych, že soupeř byl dokonce lepší. V té druhé už jsme měli situaci podstatě víc ve svých rukách, podařilo se nám dát branku. Samozřejmě vedení 1:0 není žádná jistota, je to velice zrádné. Pak jsme se navíc zbytečně oslabili, už asi počtvrté jsme v téhle sérii vyhodili puk ze hřiště, což jsou naprosto zbytečné tresty. Minule nás to stálo zápas, tentokrát jsme to naštěstí zvládli.

Začátek šestého zápasu byl hodně zatažený, člověk by skoro řekl, že na týmu byla vidět nervozita. Strašila vás vidina možného sedmého utkání?

Máme v týmu některé hráče, kteří tolik zkušeností s play-off nemají, takže pod povrchem to samozřejmě určitým způsobem bylo, to bych lhal, kdybych tvrdil opak. Na druhou stranu když jdete do série z lepšího místa, máte ten sedmý zápas doma, což je poměrně důležitý prvek. Ale v kabině jsme o tom vůbec nemluvili, veřejně spojení „sedmý zápas“ vůbec nepadlo. Ten úvod utkání byl skutečně hodně opatrný, ale to bych řekl, že i ze strany Benátek. Nikdo nechtěl udělat chybu. Kluci každopádně ukázali, že ten sedmý zápas nechtějí a tudíž nebylo a není potřeba o něm mluvit.

Jaká byla celá ta série jako taková? A vzhledem k tomu vývoji – ulevilo se vám, že už je za vámi?

Ta série byla velmi těžká. Ale na druhou stranu byla těžká i proto, že všichni čekali, že bude snadná. Základní část jsme vyhráli o nějakých dvacet bodů a tak nějak se počítalo s tím, že to půjde stejně pohodově jako prakticky celou sezonu. Je ale nutné vzít v potaz, že tohle byly jiné Benátky, než na jaké byla liga v základní části zvyklá. Najednou tam byli stabilně Schwarz, Dušek, Bárta, spousta dalších pendovala mezi (Benátkami a Libercem, pozn. red.). Ten kádr se citelně stabilizoval a už výsledky na konci základní části hodně naznačovaly a varovaly. Člověk by skoro neřekl, že to je tým pro osmé místo v tabulce. I pro tahle všechna fakta jsme rádi, že jsme to zvládli. Ale abych odpověděl na původní dotaz: Ano, přiznávám, že se nám ulevilo.

Co všechno to jiskření a popichování?

Jak jsem řekl, že ta série byla těžká, stejně tak bych řekl, že byla dobrá. Hokejová, spousta jiskření a taky hraničních zákroků, ať už od nich nebo od nás. Všechno to samozřejmě vyšperkovalo i to, že šlo o regionální derby a dost tomu přidaly i jisté výroky ze strany Benátek, kterými nás trochu vyprovokovaly. Za všechny bych asi zmínil výrok trenéra Pešána, který se ještě před začátkem docela navezl do našeho brankáře Willa. Zpětně bych skoro řekl, že za to děkujeme, protože nám to ve své podstatě pomohlo. Kluci se strašně semkli, byla tam vidět upřímná radost z každého úspěchu a velká motivace a vzájemná podpora.

Do rozjeté série naskočil David Výborný. Bylo to tak v plánu nebo jste tak reagovali na aktuální situaci?

Z dlouhodobého hlediska to v plánu nebylo. David měl nastoupit až v pondělí, tedy do prvního zápasu semifinále. Ale přišel za námi trenéry a řekl, že chce hrát už teď. Že prý ten necelý týden už nepředstavuje žádný rozdíl. Myslím, že to udělalo strašně moc. Nutno podotknout, že i když nehrál, dělal všechnu tu práci, která vlastně není vidět, ale znamená hodně. Je to prostě pravý kapitán, posloužil jako velmi dobrý stmelovací prostředek.

Děkujeme za rozhovor.