Pro klid jsme měli ještě nějaký gól přidat, posteskl si Ctirad Ovčačík
Ctirade, výsledky obou domácích střetnutí jsou shodné, v čem se ale zápasy nejvíce lišily?
Především v tvrdosti, úterní měření sil bylo výrazně vyhecovanější a z toho pak vyplynula vyloučení a přesilové hry. Zatímco v pondělní se trochu více vyčkávalo, tentokrát na nás třebíčští hokejisté vletěli.
Úvod jste opravdu nezachytili a rychle prohrávali o dvě branky...
Zřejmě si po pondělí řekli, že už nemají co ztratit. Třebíč byla odhodlaná nás alespoň o jeden bod připravit a povedlo se jim nás zaskočit, což je špatně. Naštěstí jsme ještě do konce první třetiny stačili vyrovnat a vrátit se do zápasu.
Nemalý podíl na tom máte i vy, jelikož jste po skvělé akci Mikulíka ve vlastním oslabení vstřelil kontaktní branku. Jak situace vypadala z vašeho pohledu a jak se obránce dostane ve vlastním oslabení k zakončení na brankovišti?
Viděl jsem Mikyho (Milana Mikulíka, pozn. red.), jak jde do tlaku na riskujícího obránce a věřil jsem, že ho přetlačí. Milan vzápětí ukázal, jak má rychlé brusle, já už situaci jen doplnil a trefil ten perfektně připravený kotouč bez přípravy mezi betony brankáře.
Obrat se podařil, na druhou stranu jste se ale s překonáním Martina Faltera dlouho trápili a ani ze stoprocentních šancí se nepodařilo soupeři odskočit na nějaký bezpečnější rozdíl, než jaký znamená jednobrankové vedení...
Máte pravdu, měli jsme tam chvílemi obrovský tlak. Ať už v početních výhodách, nebo v závěrečné třetině, nějaký gól měl ještě přijít. Na druhou stranu je pozitivní, že v těch šancích jsme. Trenéři nám říkali, že jsme v jedné třetině snad soupeře přestříleli 18:1, výborně ale Třebíči zachytal brankář. Zase na druhou stranu ta převaha je jasná a do ničeho je nepouštíme v našem obranném pásmu. Trenéři nás nabádají, abychom se koncentrovali především na obrannou hru, což se nám s výjimkou toho divokého začátku podařilo.
Poslední dvě minuty utkání jste strávil na trestné lavici. Strachoval jste se o výsledek?
Nebylo to příjemné. Pokud bychom dostali kvůli mé chybě branku, asi bych si na té lavici musel hodit mašli. Radši bych byl celou dobu na ledě, než to jen sledovat z boxu časoměřičů, nevydržel jsem ani sedět.
Série se stěhuje do Třebíče a standardem bývá, že si chce tým přivézt zpět alespoň jedno vítězství. Shoduje se tato poučka i s vašimi plány?
Částečně, my chceme proměnit oba zápasy a sérii v Třebíči ukončit. Nechci, aby to vyznělo neskromně, ale máme sílu, máme s Třebíči na jejich hřišti solidní bilanci a věříme, že to můžeme dokázat. Nechceme, aby se opakovaly Benátky, kdy jsme možná pod dojmem vedení svého soupeře trochu podcenili a nechali ho vrátit se do série.
Děkujeme za rozhovor!