Marian Jelínek: Bude potřeba hodně sil, hodně štěstí a velké publikum

18. 3. 2014

Autor: Jitka Čechová

M l. B o l. – Jeden z dvojice boleslavských trenérů Marian Jelínek nezastírá, že Bruslaři posledním zápasem s Třebíčí splnili povinnost – vyhráli základní část a jen dvakrát zaváhali v play-off. Měsíce – ano, asi to tak můžeme říct – čekání jsou u konce a před hráči Mladé Boleslavi se otevírají brány baráže. „Svým způsobem půjdeme od začátku. Teprve teď pro nás všechno opravdu startuje,“ vědí Středočeši.

Všichni už určitě netrpělivě vyhlíží do budoucna, pojďme se ale ještě na chvilku vydat opačným směrem a zrekapitulovat semifinálovou sérii s Třebíčí. Jak moc byla podobná té loňské, a těžili jste nějakým způsobem z minulých zkušeností?

Letošní a loňská mužstva jsou na obou stranách jiná, takže jsme z toho, co bylo, ani moc těžit nemohli. Vycházeli jsme hlavně z letošních zápasů, dál do historie jsme nešli. Na druhou stranu je samozřejmě pravda, že jsme si loňské semifinále výrazným způsobem připomněli. V Třebíči jsme potkali stejného pana trenéra, spali ve stejném hotelu. Ale jak říkám, herně to byly dvě dočista odlišené události.

Jaká tedy byla ta série jako taková?

Určitě těžká, těžší než to může vypadat. Stačí jenom připomenout fakt, že jen ta domácí utkání jsme pečetili vždycky až v poslední minutě gólem do prázdné branky. První zápas v Třebíči jsme zuby nehty drželi fotbalový výsledek 1:0. Myslím, že až teprve v tom čtvrtém utkání jsme skutečně předvedli jistou dominanci, ukázali sílu toho kádru.

David Výborný po čtvrtfinále řekl, že doufá, že Bruslaře Benátky vyškolily výraznějším způsobem než loni Brod, a že semifinále půjde o to snáz. Vypadá to, že se to vyplnilo…

Je pravda, že Benátky byly tvrdý a agresivní soupeř. Souviselo to ale i s tím, že náš tým ještě nebyl pohromadě, marodka v té době byla ještě pořád velká. Teď už je mančaft po kupě, už i Michal Valent je na střídačce připraven zasáhnout do hry. Já osobně si – i po zkušenostech z extraligy – myslím, že pro favority bývají nejtěžší právě ta první kola. Ty týmy mají v té době ještě obrovskou sílu, i ti outsideři jsou namotivovaní, protože si řekli, že když už došli až sem, můžou dojít ještě dál. Když bych si troufl to porovnat, tak bych asi řekl, že Benátky byly mnohem těžším soupeřem než Třebíč. Ale jak jsem řekl, viděl bych to i v tom, že jsme se postupem času zvedali – zdravotně i herně.

Když se podíváte ještě dál, na celou dosavadní část letošní sezony – co vidíte?

Myslím, že už se dá trochu rekapitulovat. Oproti ostatním týmům to máme poněkud specifické, většina si dala za cíl play-off, případně se samozřejmě udržet, a potom se uvidí. Nám tahle základní etapa skončila vlastně teprve společně se semifinále s Třebíčí. Nemá cenu cokoliv si namlouvat, máme za sebou část, která byla povinností. Nutno podotknout, že v životě bývá mnohem těžší splnit povinnost než překvapit, čímž chci říct, že to rozhodně nebylo tak jednoduché, jak to vypadá. A za to patří všem lidem kolem boleslavského hokeje, samozřejmě nejvíc hráčům, ale i ostatním, velké poděkování. Teď si potřebujeme odpočinout s tím vědomím, že to nejdůležitější teprve začne, že je to před námi, a že to máme ve svých rukou. Myslím, že ze sebe nedokážeme sklepat ten pocit, že musíme. Že nezačneme s jakoby čistým štítem. To vědomí, které jsme si nesli po celou sezonu, tam prostě pořád bude. Pevně věřím, že se to ukáže být výhodou. Svým způsobem ale od začátku půjdeme. Teprve teď to pro nás všechno startuje a my budeme potřebovat hodně sil, hodně štěstí a za sebou velké publikum. To v Boleslavi rozhodně máme a já věřím, že to bude ještě lepší. Celou sezonu jsem slýchával, jak se lidé na baráž těší, tak doufám, že se to projeví nejen doma, ale i venku. Věřím, že lidi nezklameme.

Tým má před baráží deset dní volna. Jak s nimi nakládáte?

V neděli a v pondělí jsme měli volno na odpočinek, regeneraci. V úterý byl dobrovolný trénink, tedy pro mladé hráče a případně ty nehrající. Ve středu už se zase sejdeme kompletně všichni, pár dní pojedeme i dvoufázově. Samozřejmě se podíváme na videa a začneme s taktickou přípravou. Oproti loňsku jsme na tom trochu lépe, protože mnohem dříve víme, proti komu půjdeme.

Kladno s Chomutovem hrají až do neděle, Olomouc rozhodla o tři dny později než vy. Co je lepší? Mít to za sebou a čekat nebo hrát co možná nejdéle a takříkajíc nevypadnout z tempa?

Víte, je to tak, jak si to v hlavách nastavíte. Takže pokud si řekneme, že to výhoda je, tak to prostě výhoda bude. Určitě si potřebujeme trochu odpočinout, pak trošku přitrénovat. Máme natolik zkušené mužstvo, že není možné, aby mu chyběla herní praxe.

Taková trochu nefér otázka na závěr: Z extraligy jsou v baráži Kladno a Chomutov, „kolegou“ z 1. ligy je Olomouc. Je to vyhovující nebo by mohlo být lépe?

To nemá smysl řešit. Je tam, kdo tam je a my se podle toho musíme zařídit. Momentálně nemám rád ani jednoho. (úsměv)

Děkujeme za rozhovor.