Měli jsme to uhrát, povzdychl si po zápase s Piráty Tomáš Klimenta
Tomáši, jeden bod z tak dobře rozehraného utkání je asi málo, že?
To ano, je to hodně málo. Chyběla asi půlminuta do konce zápasu a byly by tři body. Měli jsme to uhrát.
Když to vezmeme od začátku, tak první třetina byla z vaší strany dobrá, dali jste první branku…
Máte pravdu, první třetina byla dobrá, ale bohužel jsme nehráli ty další dvě stejně. Byli jsme trochu zakřiknutí, báli jsme se o výsledek a bohužel jsme sami sebe potrestali takhle krutě.
Naťukl jste to sám: později jste byli nepřesní, jakoby nervózní. Na druhou stranu ale tak působil i Chomutov, souhlasíte?
To je pravda, bylo tam hodně nepřesností z obou stran. Já bych možná řekl, že to bylo i tím, že na chomutovském stadionu je velké teplo a led je po pěti šesti minutách plný nerovností. Bylo to znát i při hře, puk začal skákat. I to přispělo k tomu, že to nebylo moc ke koukání. Na druhou stranu musím říct, že to bylo pro obě strany stejné. Nevím, jestli můžu říct, že jsme si zasloužili vyhrát. Bohužel je to tak, jak to je, a my teď musíme jet vyhrát na Kladno.
Vstřelil jste první branku, to je na soupeřově kluzišti vždycky obrovské plus, že?
To určitě ano. Byla to přesilovka a oni nevyhodili puk. Honza Starý mi to nahrál na takové to místečko, kde se snažím být a trefil jsem to celkem dobře.
Oběma stranám perfektně zachytali gólmani, že?
Tohle je soutěž, kde ještě víc jak v play-off potřebujete skvělé gólmany a oba opravdu skvěle chytali. Byla škoda, že ve třetí třetině jsme měli dva samostatné nájezdy a troufám si říct, že kdybychom alespoň jeden z nich proměnili, tak je po zápase. Jeden z nich měl Milan Mikulík, druhý Honza Starý. Nevím, co se stalo, kluci to na tréninku normálně dávají, ale jedeme dál, je před námi ještě devět zápasů.
Už jste poznali všechny tři barážové soupeře. Byl Chomutov tím nejvíc nevyzpytatelným?
My jsme to moc neřešili. To ani nesmíte nějak řešit, jestli jedete do Olomouce, na Kladno nebo do Chomutova. Tady ty body bere jeden druhému a je jedno, kdo s kým hraje. Musíme se připravit na každý zápas a myslím, že jsme to i tady plnili. Neřekl bych, že by to byl z naší strany úplně špatný výkon, ale přece jenom ještě tomu něco málo chybí, abychom ty zápasy dotáhli.
Dobře, zeptám se trochu jinak. Kdo z těch tří vám zatím dělá takříkajíc největší starosti?
To je hodně těžká otázka. Nám se hodně nedaří proti Olomouci a myslím, že se nám lépe hraje proti těm extraligovým týmům. Už i v sezoně se ukázalo, že proti Olomouci to nebude nic jednoduchého, ta bilance s nimi v základní části byla 2:2 na zápasy, takže zřejmě jako nejtěžšího soupeře bych označil právě Olomouc.
Čeho se tedy vyvarovat příště, z čeho si vzít ponaučení?
To je asi jednoznačné – dát více gólů jak soupeř. Ale ono je to těžké. Tady se nedá nikomu upřít snaha, všichni bojovali, ale nakonec ten gól, co tam padl, byla střela, že z takových dvaceti tam spadne jedna. Ale takový je hokej, to se občas stává.
Co očekávat od příštího zápasu na Kladně? Myslíte, že Rytíři vám budou chtít oplatit tu vysokou porážku?
Já si myslím, že budou chtít hlavně vyhrát. Pokud jsem to správně postřehl, tak nemají ještě ani bod. Takže budou mít rozsvícený takový ten varovný červený majáček. Takže pro nás to bude o to těžší, oni budou chtít bezpodmínečně bodovat a my budeme bojovat, aby nebodovali. (úsměv)
Děkujeme za rozhovor.
