Nejlepší start zápasu, jaký nás mohl potkat, usmívá se Dominik Pacovský

Dominiku, podařil se vám takříkajíc snový start do zápasu. Takže předpokládám, že v kabině panuje velká spokojenost, že?

Byl to nejlepší start, jaký nás mohl potkat. Nám se dlouhodobě – ať to teď nezakřiknu (pověrčivě si zaklepe na zuby a pokračuje) – daří venku. Takže jsme si nemohli přát nic jiného, než dát rychlou branku a odskočit jim.

Jak těžké bylo krotit emoce v takovém utkání?

My jsme si to říkali hned, jak jsme vedli o ty dva tři góly. Že musíme hrát pořád dobře odzadu, nehonit se nikam za body a osobními statistikami. Abychom každý nechtěl dát gól a hráli hlavně dobře odzadu. A to si myslím, že se podařilo.

Vy sám jste si v utkání připsal dvě branky, jak byste je popsal?

Prvně jsem dostal super přihrávku od Vrbiče (Davida Vrbaty, pozn. red.), pak už jsem to jen trefil. U druhého gólu jsem při přesilovce dostal teč od modré čáry. Takže si myslím, že docela pěkné góly. (úsměv)

Pardubice ale dost chybovaly v obraně…

To je pravda, ale někdy se to tak prostě stane a jindy zase ne. Takže já si myslím, že nemůžeme nic přehánět a hlavně doufat, že se to k nám bude odrážet i nadále.

Čím si tedy vykládáte to, že se vám venku tak daří a doma to tak trochu „skřípe“?

Těžko říct. Nemůžeme tvrdit, že by to doma úplně skřípalo, my prohrajeme většinou na nájezdy, teď jsme vždycky udělali alespoň bod. Po první třetině vedeme třeba 2:0 a pak se rozsypeme. Nevím, z jakého to je důvodu. Budeme na tom muset zapracovat, abychom vyhrávali i doma, nejenom venku.

Bylo v zápase znát i to ponaučení z krizového vývoje vašich dosavadních domácích zápasů, kdy i přesto, že jste zpočátku vedli, jste domácí zápas nedotáhli do konce?

Ono je to jednodušší, když se vede o tři góly. Když se vyhrává jen o dva góly, tak je to nejhorší vedení, které může být. Dostanete gól a hned jste pod tlakem, že už je to jen o jeden gól. Ale když to tam takhle napadá a po první třetině vedete 4:0, tak je to paráda hrát. Protože pak se soupeř tlačí do vás, máte brejky, párkrát se to odrazí a hned to jde lépe.

Znervózněli jste, když se Pardubicím poměrně snadno podařilo snížit na 3:6?

Nějaké hecování na střídačce proběhlo. Trenéři nám říkali, abychom se zatáhli a nedělali blbosti.

Vy jste si také po té třetí inkasované brance vzali time-out. Pomohlo to?

Ano. Byl to taktický tah od trenérů. Stáhli jsme se dozadu a jen jsme to tam házeli a nehráli jsme vůbec dopředu.

Byl tedy důležitý a dá se říct i zlomový gól na 7:3?

Dá se říct, že asi ano. Ačkoli si myslím, že sedmý gól ale už podle mého názoru nic neřešil, tam už šlo jen o úpravu skóre.

V neděli vás čeká doma Sparta. Těšíte se?

Já osobně se na Spartu hodně těším. Uvidíme, jak to dopadne…

Budou vypsané nějaké sázky?

Tomu se nevyhneme. V kabině nás je hodně, kteří na Spartě hráli, takže určitě se vypíšou svačinky a takové věci a doufám, že konečně doma urveme tři body.

Budete se chtít doma konečně vytáhnout?

(chvíli se zamyslí a pak s úsměvem hokejově odpoví) Tak určitě!

Děkujeme za rozhovor.