Premiéra byla vítězná, není nač si stěžovat, říká Martin Růžička

26. 11. 2014

Autor: Jitka Čechová

B r n o – Boleslav se poprvé v sezoně představila na ledě brněnské Komety, a že to bylo představení v plné parádě, dokazuje i další venkovní výhra 3:2 a čtvrtá výhra v řadě celkem (což je v letošní prozatímní rekord). V brance Mladé Boleslavi se představil „staronový“ Martin Růžička, který mladoboleslavský celek velmi dobře zná. „Od té doby, kdy jsem tu působil naposledy, uplynula spousta vody, ale určitě si vzpomínám na strašně houževnatý klub, který chtěl výš, a který na sobě chtěl makat. Přesně to vidím i teď a to se mi líbí,“ říká o svém novém působišti.

Martine, jaká byla vaše – opětovná – premiéra v dresu Mladé Boleslavi?

Premiéra to byla vítězná, takže určitě není na co si stěžovat. Kluci mi pomáhali, makali. Opravdu, není na co si stěžovat.

Průběh toho utkání vypadal celkem jednoznačně, Boleslav vedla dokonce 3:0. Pak se ale situace začala měnit – čím to?

Dokázali přitlačit a my jsme je bohužel nechali čuchnout. O to víc pak začali makat a tím pádem pak vznikaly ty závary před naší brankou. Ale zaplaťpánbůh jsme měli natolik velký náskok, že jsme to i s těmi závěrečnými chybami dokázali zvládnout.

Kometa po svém prvním gólu hodně přitlačila. Je ten zlomový moment utkání právě v tom, že jste jí zabránili v tom, aby se znovu prosadila v tom následném tlaku? Přeci jen inkasovat druhou branku dříve, byl by to asi větší problém…

Samozřejmě, že kdyby dali rychle na 2:3, byl by to pro nás o dost větší problém. Mají sílu a teď několikrát za sebou bodovali. Sebevědomí tudíž určitě mají. Ten jejich první gól je určitě nakopl, toho si všichni všimli. Je nutné, abychom to brali jako další zkušenost a příště se něčeho takového vyvarovali.

Kdy vám bylo nejhůř? Ve třetí třetině?

Paradoxně hned v úvodu zápasu. Dlouho jsem totiž v utkání nechytal. Ale kluci mě hodně podrželi, za což jsem jim moc vděčný.

Brněnská atmosféra je proslulá. Hraje se vám v ní dobře? I když není určena vám…?

Mně se tu hraje úplně suprově. Mám to tu rád. Když diváci skandují, tak to člověka doslova pohltí a vůbec nevnímá, že vlastně není v tom týmu, kterému fandí.

Celé utkání působilo jako hodně fyzicky náročné, vydřené. Vnímáte to také tak?

Neřekl bych, že to bylo horší než jindy. Jak už jsem řekl, kluci mi hodně pomohli, ulehčili mi to. Samozřejmě nepochybuju o tom, že oni sami si na hřišti hrábli.

Nepomýšlel jste alespoň maličko na nulu?

Asi ani ne. Na něco takového můžete myslet až po 60 minutách. Jak už jsem řekl, Brno je sebevědomé mužstvo, které to rozhodně jen tak nevzdává. Což ukázali na konci toho zápasu.

David Rittich Boleslavi vychytal poslední tři výhry, takže váš nástup do branky byl možná trochu překvapivý…

To je otázka spíš na trenéry. Řekli mi, že mám jít do branky, tak jsem šel a dal jsem do toho všechno. Snažil jsem se jim jejich důvěru vrátit.

Jaký je váš návrat do Boleslavi?

V prvé řadě vítězný, takže panuje naprostá spokojenost.

Vzpomínáte na postup do extraligy v sezoně 2007/2008?

Vyloženě takhle bych to asi neřekl. Od té doby uplynula spousta vody, hodně se toho stalo. Ale určitě si vzpomínám na strašně houževnatý klub, který chtěl výš, který na sobě chtěl makat. A přesně to vidím i teď. A to se mi líbí.

Co v pátečním domácím utkání? Troufl byste si znovu?

Coby ne… Ale to je otázka na trenéry. To oni musí rozhodnout.

Děkujeme za rozhovor.