Marek Trončinský: Asi máme my i Litvínov kvalitní gólmany

Marku, nájezdy vždycky vše končí, my jimi teď začneme: V zápase s Litvínovem bylo dost neúspěšných střelců. Proč a co jste zamýšlel vy při tom svém?

Frantík (Pavel Francouz, pozn. red.) mi po zápase říkal, že nečekal, co udělám. Chtěl jsem mu to zkusit dát mezi nohy, jenže mi to trochu sjelo z hole. A že bylo hodně neúspěšných střelců, znamená, že asi máme oba hodně kvalitní gólmany.

V zápase byli vybráni za nejlepší hráče obránci. A konkrétně vy jste měl na konci základní hrací doby možnost vystřelit, ale nepovedlo se. Proč?

Do konce zbývalo už jen nějakých šest vteřin. Věděl jsem, že mi to Stříťa (Matěj Stříteský, pozn. red.) nahraje. Jenže se mi kluci položili do střely a pak ještě Guma (Jiří Šlégr, pozn. red.), nevím jestli mi tam opravdu chtěl skočit, nebo už padl únavou (smích), ale já jsem díky němu taky upadl. Hodně mě to mrzí, ale to se prostě někdy stane.

Na druhou stranu získala Boleslav za celou sezónu dosud jen dvanáct bodů doma plus tento jeden dneska od Litvínova. Je z tohoto důvodu cenný?

Jo, samozřejmě. Já jsem to věděl, protože se nám v koncovce moc nedaří. A líbí se mi, že i když to v zápase nejde, lidi tu domácímu celku stále fandí, kdežto jinde by už dávno pískali. Budeme se muset snažit dělat doma tři body.

Jak se vůbec váš přesun z Třince do Boleslavi uvařil?

Do Třince se z Finska vrátil Pepa Hrabal, takže mi bylo řečeno, že půjdu do konce ledna na hostování někam jinam a klub mi sehnal Boleslav. Po zápase s Olomoucí (7. prosince, pozn. red.) jsem se spojil s panem Látalem a domluvili jsme se, že opravdu půjdu sem.

Vybral jste si tedy nakonec Boleslav sám?

Bylo mi řečeno, že půjdu na hostování a řekli mi o několika týmech, mezi nimiž figurovala i Boleslav. Ve své podstatě pak všechno směřovalo sem, protože jsme se s klubem domluvili, i s panem Látalem.

Kdysi dávno jste tu už jednou krátce působil. Vzpomínáte si na tu dobu?

To jsem byl ještě mladý kluk. (smích) Tehdy jsme s Kladnem hráli předkolo proti Znojmu a já vůbec nehrál, ale tehdy si mě pan Šindel napsal na konec sezóny na střídavý start, takže jsem sem přijel na jeden zápas. Bylo to proti Třebíči, ale prohráli jsme, tak jsem se pak už sem nedostal.

A pamatujete si někoho z tehdejší kabiny a zda tu nepůsobí i dnes?

Já myslím, že ne. Tehdy tu byli samí starší kluci, navíc je to už nějakých sedm osm let. To je v hokejovém prostředí strašně moc.

Jste tu zatím spokojený?

Tady dostávám víc prostoru na ledě než v Třinci a musím si na to zvyknout. Já nevím, kolik času jsem v zápase s Litvínovem odehrál, ale v Třinci jsem dostával jen takových dvanáct až patnáct minut, takže je to znát. Navíc nejsem nejhubenější, takže potřebuju potrénovat, abych byl platný na ledě při všech situacích.

Teď, když budou Vánoce, to hubnutí asi půjde trochu obtížněji, že?

To ne, dal jsem si cíl, že potřebuji zhubnout a všichni to vědí, takže salát, cukroví a další takové věci letos nebudou.

Děkujeme za rozhovor.