Lukáš Pabiška: Musíme dál! Věřím, že se nám to obrátí!

První zápas s Třincem měl být, jak je v této fázi sezóny obvyklé, nakuťávačkou soupeře. Co na něj říkáte?

Já si myslím, že to byl proti Třinci oboustranně rychlý, důrazný a agresivní hokej, přesně takový, jaký v play-off bývá. Byl tam důraz, osobní souboje, všechno, takže splnil očekávání lidí, kteří viděli první zápas.

Zápas ale dopadl velmi těsně ve váš neprospěch. Není to škoda?

Je to škoda, ale nemáme se za co stydět. Byli jsme vyrovnaným soupeřem a šance jsme měli. Ke konci jsme tam měli dokonce situaci tří na jednoho a mohla z toho být i vyrovnávací branka. Bohužel to nedopadlo. Já si myslím, že jsme tu ostudu nenechali a druhý zápas pojedeme dál.

Až na tu druhou třetinu jste hráli výborně v obraně, ale nebylo směrem dopředu až příliš zmařených velkých příležitostí ke skórování?

U těchto příležitostí záleží i na tom, co vám dovolí soupeř. Já si myslím, že jsme hráli celou dobu to samé, tedy střílet. Ale víte co, někdy ty góly prostě nepadají a jindy, nechci být sprostý, z ničeho dáte gól. A v tomto zápase to tam nespadlo, i když jsme měli střely, dorážky, nebo puk ležel před bránou. Třeba to, co spadlo do sítě Plzně, teď v Třinci nespadlo. Nemáme ale nad čím věšet hlavu, teď musíme dál a věřím, že se nám to obrátí.

Když jste potom na začátku třetí třetiny dal gól na 1:2, uklidnil vás trochu po nepovedeném druhém dějství?

Já nevím, zda přímo uklidnil, ale byl to takový typický gól, kdy je to ze stavu 2:0 najednou 2:1 a to bývá nejhorší vedení, o ten gól. Týmu to pomohlo, nastartovalo nás to trochu, všichni ostatní viděli tu chuť a šanci a šli za tím víc. Takové snížení je startovací a soupeř se pak začne také trochu klepat, i když je to Třinec. Pak jsme viděli, že i soupeř měl v obraně okna, z nichž pak šance byly a párkrát jsme je zmáčkli. Že tam nic nepadlo teď, tak nám tam něco padne příště.

Někdy se také říká, že prohrát 1:2 je lepší než 0:6. To jste pořád cítili šanci, viďte?

Souhlasím s vámi, když je to o gól nebo o dva, dá se pořád hrát. Když bychom dostali 6:0, tak si prostě řekneme, že to zahodíme a zítra je další zápas, ale my jsme stále cítili šanci a šli jsme za ní, z čehož pramenilo i naše snížení. Jsem rád, že jsme si sem nepřijeli jen tak zahrát, ale celý tým makal a šlapal.

Z ledu jste tedy odešli s čistou hlavou. Co bylo následně v kabině? Hledali jste tedy spíše pozitiva?

Já bych nechtěl říkat, co bylo v kabině, ale můžeme jít s hlavou nahoře. Žádnou sedmičku nebo tak jsme nedostali a v určitých momentech byl Třinec bezzubý a nevěděl, co na nás hrát, jak projít přes naší obranu. Podle mě to byl vyrovnaný zápas. Netuším, jak to vidí na druhé straně. Teď ke konci při power play tam byla střela, která kdyby prošla, bylo by to 2:2 a bylo by to zase o něčem jiném. Nespadlo to tam samozřejmě, ale bylo vidět, že náš tým chce hrát do konce a smekám klobouk, že se nebojí té šance. Doufám, že tak budeme pokračovat.

Třinec hrál bez mnoha hráčů, kteří jsou nemocní nebo zranění. Podepsalo se to na nich hodně?

Tohle si nemyslím. Někdy ti hráči samozřejmě chybí, ale ti kluci, co je zastoupí, zase chtějí ukázat trenérovi, že do jejich kádru také patří a odvádějí tam práci na sto padesát procent. Chtějí se ukázat, a tak si myslím, že absence hráčů nemá vliv. Jsou to sice zkušení hráči, kteří chyběli, ale myslím si, že Třinec má takový kádr, že hráči, co místo¨nich nastoupili, by v jiných týmech mohli hrát první nebo druhou lajnu.

S čím do druhého zápasu s Třincem půjdete?

Myslím si, že s tím samým hokejem, který hrajeme. Být důrazní, snažit se tlačit do brány, hrát dobře systém, který nám naordinovali trenéři, a čekat na šanci. Odehráli jsme tu dobrý zápas.

Děkujeme za rozhovor.