Už nás budou brát jako rovnocenného soupeře, těší Františka Výborného
Pane Výborný, pojďme se ještě na moment vrátit k čtvrtfinálové sérii s Třincem. Za nevýhodného stavu 1:3 na zápasy se vracela do WERK Arény. Brali jste to tak, že už není co ztratit?
Věděli jsme, že domácí chtějí sérii ukončit, ani v sázkových kancelářích nám moc šancí nedávali. (úsměv) Takže ano, vstoupili jsme do utkání tak, že v něm nemáme co ztratit. Byl by skoro zázrak, kdyby se nám povedlo Oceláře přivézt zpět do ŠKOENERGO Arény. O to úžasnější je, že jsme od toho nebyli daleko. Ale dva slepené góly v závěru nás o to bohužel připravily. Zklamaní ale rozhodně nejsme.
V postup do semifinále na úkor Ocelářů nevěřil snad ani nejzarytější optimista. Jak se vám s odstupem času série hodnotí?
Procenta pravděpodobnosti postupu před začátkem série hovořila jasně pro Třinec, my jsme si toho byli dobře vědomi a možná jsme si v hlavách ani nepřipouštěli, že by se nám přes ně podařilo přejít. Všechny čtvrtfinálové zápasy ale byly obrovsky vyrovnané, s čímž snad nikdo nepočítal, proto klobouk dolů před hráči, jak se s tím vypořádali. Myslím, že jsme byli favorizovanému Třinci naprosto rovnocenným partnerem, v některých utkáních jsme dokonce měli trochu navrch, ale roli sehrála i smůla.
Účast v play-off je pro tým určitě skvělá zkušenost do budoucna…
Především pro naše mladé hráče je to ohromně cenné, klub jsme posunuli z barážových vod výše, což je pro nás veliký úspěch. Stále jsme se zlepšovali a v závěru sezony jsme dokázali vzdorovat tak vyspělým týmům, jakým Třinec rozhodně je – jako taková česká Barcelona. Nejde jen o zázemí, i samotný hráčský kádr mají velmi kvalitní, uvidíme, jak budou zvládat roli favorita dál. Není to vůbec jednoduché, znám to z vlastní zkušenosti, když je na vás tlak a musíte to potvrzovat.
Uplynulý ročník byl pro Bruslařský klub jako na houpačce. Jak se za ním vy sám ohlížíte?
Pro hráče i trenéry to byla ohromně těžká sezona, velké díky patří i našim fanouškům, kteří se starali o skvělou kulisu a neodepisovali nás, když se nedařilo. Na nováčka se nám relativně povedl start sezony, ale až příliš často jsme prohrávali doma a nedokázali jsme potvrdit vítězství z cizích kluzišť. Nešla nám ani prodloužení, v nich jsme paběrkovali a pokaždé brali jen bod. V listopadu nás zasáhla velká marodka a měli jsme problémy na postu gólmana, brankáři se točili a chvilku trvalo, než si všechno sedlo. Po Vánocích se mužstvo ohromně semklo a vyvrátilo „barážové ambice“. Do předkola proti Plzni jsme rozhodně nevstupovali jako favorit, ve vzájemných zápasech byla škodovka mnohem úspěšnější než my, přesto jsme přes ni – myslím, že suverénně – přešli. A Třinec? Jakožto nejlepší tým v základní části to už byl jen takový bonbónek hlavně pro fanoušky. Nechtěli jsme se nechat zesměšnit, ale odejít se vztyčenou hlavou, což se podařilo a kluci přišli na to, že i ten Třinec, když se někde načape, se dá porazit.
Zmínil jste boleslavské fanoušky. Jak velkou zásluhu mají na dosaženém úspěchu?
Určitě značnou. Atmosféru na našem stadionu kvitovali i soupeři, když přijela Plzeň, tak ji pochválil i Martin Straka. Byl sice naštvaný, že vypadli, ale uznal kvalitu naší hry a fantastické fanoušky. O tom to celé je – lidi si to užívají a hráči poznají, že tohle za tu dřinu stojí.
Pan Plachý, jeden z majitelů klubu, před sezonou doufal, že se z Mladé Boleslavi stane dobrá hokejová adresa, vy sám jste tvrdil, že Bruslaři mohou být štikou ligy. To se povedlo, že?
Nechci říkat, jaký je to veleúspěch nebo něco takového. Pro někoho je cíl titul, pro někoho play-off, pro nás je čtvrtfinále jako malý titul. V baráži jsme skončit nechtěli a měli jsme z toho strach. Zvrtnout se to klidně mohlo i v play-out. S postupem přes Plzeň jsme ani nepočítali, najednou se to však narodilo. V Boleslavi vypukl hokejový boom a to je pro klub nejlepší možné vysvědčení. Když jsem trénoval v jiných týmech, tak se o Bruslařském klubu mluvilo hanlivě ve stylu „Jedeme do Boleslavi, to budou snadné tři body!“ a podobně. Hráči, realizační tým a vedení povýšili tenhle klub z role odpadlíka a už nás ostatní berou jako rovnocenného partnera. Budeme se snažit v tom pokračovat a dál zvedat pomyslnou laťku výše. Máme v kádru spoustu mladých hráčů, pro které by letošní sezona mohla být začátkem cesty nahoru. Tři čtyři kluci mají podle mého názoru klidně potenciál sáhnout si na reprezentační dres.
Klub ještě před čtvrtfinále potvrdil, že jste spolu s kolegou Marianem Jelínkem prodloužili smlouvy. Přesvědčily vás k tomu dobré výsledky?
Dá se to tak říct. Už jsem uvažoval nad koncem trenéřiny, ale tohle je oprátka na další dva roky, uvidíme, jak to bude probíhat. (smích)
Jaké další úkoly si momentálně kladete?
Kromě odpočinku? (úsměv) Ne, chápu vaši otázku. Určitě budeme chtít ještě o něco víc stabilizovat kádr. Určitě nejsou třeba žádné velké změny. Nějaké budou, to je jasné, vždycky jsou, ale neměly by být zásadní. Tenhle tým fungoval nakonec skvěle a určitě ještě zdaleka nenaplnil svůj potenciál.
Děkujeme za rozhovor.
