BK MLADÁ BOLESLAV

Tomáš Klimenta: Mrzí to. Ale i tak jsme se toho zhostili se ctí

8. 2. 2016
Autor: Zdena Bobková
L i b e r e c – Bruslaři v neděli odpoledne zavítali na led prvního týmu extraligové tabulky, hostili je Bílí Tygři Liberec. Středočeši však proti lídrovi nehráli žádné druhé housle. Po první třetině odcházeli do kabin smírně za stavu 1:1, tu druhou ale dokázali vyhrát 3:1 a rázem bylo zaděláno na velké překvapení 44. kola. To se však nakonec nekonalo. Liberec v poslední části hry nasadil silné turbo a do konce třetí třetiny srovnal na 4:4 – v prodloužení pak rozhodl. „Když to začnou roztáčet, tak je to velmi těžké je zastavovat,“ přiznal v pozápasovém rozhovoru dvougólový Tomáš Klimenta. V jeho odpovědích byla cítit lítost nad ztraceným vedením, přesto byl ale tento sympatický útočník, který navíc proti svému bývalému týmu stanul s kapitánským céčkem na hrudi, s bodem spokojený. „Časem to přejde a ten bod bude ve finále zlatý“, věří.

Tomáši, měli jste to dobře rozehrané, ale nakonec to nevyšlo. V čem byl problém?

Problém nastal ve třetí třetině, nechali jsme se zatlačit a tady je to hodně těžké, hrají opravdu výborně. Když jsem viděl, jak nás začali točit, tak jsem si říkal, že jsme to ani nemohli ustát. Jeli jsme to na tři lajny a já měl i trochu pocit, že nám dochází šťáva. Takže dopředu už nám toho tolik nezbývalo.

V čem je síla Liberce? Zvlášť když jsou doma?

Myslím si, že je to hlavně o tom, že od začátku sezony hrají spolu, jejich lajny se moc nemění. Hází si to zadovkami naslepo, vědí o sobě. Když se to začne roztáčet ve třetí třetině, tak je to velmi těžké zastavovat.

Nezalekli jste se trošku toho, jak se to celé vyvíjelo? Že jste drželi dobrý výsledek proti jasnému lídrovi?

Těžko říct. Oni začali už pak hrát na riziko, spadl jim tam gól na 3:4, to jim strašně pomohlo. Nevím, chyběly tam asi čtyři minuty do konce... Udělali jsme hrubou chybu a to nás stálo tři body. My ale chceme z každého zápasu uhrát nějaké body. Jestli to bude jeden, může být rozhodující a může mít pro nás cenu zlata. Věděli jsme, že nás čeká teď možná nejtěžší soupeř a já jsem moc rád, že jsme se toho zhostili se ctí. Určitě se nemáme za co stydět.

Od listopadu Liberec doma neprohrál za tři body, měli jste v hlavách třeba i tuhle jejich neskutečnou bilanci?

Nijak jsme to neřešili. Já konkrétně jsem o tom slyšel až někdy před zápasem. Vůbec nevím, co k tomu říct. Gratuluji jim! (úsměv) My jsme tu chtěli něco uhrát a bohužel domů odjíždíme jenom s jedním bodem.

Váš herní projev byl aktivní, soupeře se vám dařilo i přebruslit, prakticky většinu zápasu...

Věděli jsme, že nemůžeme čekat. Kdybychom byli zalezlí, tak dostaneme pět gólů a bude po zápase. Chtěli jsme hrát aktivně a dejme tomu, že padesát minut se nám to dařilo. Těch deset minut bylo takových, jakých jste viděli.

Body byly hodně blízko. Mrzí ta porážka po takovém průběhu o to víc?

To každopádně. Ty body byly skutečně hodně blízko. Ale to je hokej. Nevím ani, kdy to padlo a kolik minut zbývalo do konce. Myslím, že největší problém bylo to snížení na 3:4. Kdybychom to ještě tři nebo čtyři minutky vydrželi, tak si myslím, že bychom to uhráli. Jsme trochu zklamaní, ale jak říkám, to je hokej.

Předpokládám ale, že kdyby vám někdo před zápasem řekl, že budete mít z Liberce bod, tak budete rádi...

No, to bychom brali. Teď jsme spíše zklamaní. Ale myslím si, že to přejde a ten bod bude ve finále zlatý.

V zápase jste vstřelil dvě branky – obě byly prakticky jako přes kopírák a téměř do stejného místa. Byla to nějaká nacvičená situace nebo to zkrátka vyplynulo ze hry?

Já se tam snažím střílet automaticky a teď to tam spadlo. Doufal jsem, že ty moje dva góly nám pomohou k vítězství. Bohužel se tak nestalo, ale v této části sezony – zaplaťpánbůh za každý bod.

Není ironií osudu, že dnes dávali góly samí liberečtí nebo ex-liberečtí hráči?

Já jsem si toho taky všiml. (úsměv) Je to zajímavý. Ale někdy to tak zkrátka chodí. Je to pro nás trochu speciální zápas, neříkám nic extra, ale je to samozřejmě jiné hrát v Liberci proti Liberci, než proti jiným týmům.

Zápas také okořenilo nespočet osobních soubojů a potyček... Pěkně to tam jiskřilo, že?

Já myslím, že to k tomu patří. Všechny zápasy s Libercem byly takové a já myslím, že se to i lidem líbí a nás to baví. Takže všichni dneska byli spokojení. Jen je velká škoda, že z toho byl nakonec jen bod.

Čím jste si vysloužil kapitánské „céčko“?

Tak to já nevím. To se zeptejte trenérů. Řekli mi to ráno, takže to je všechno, co vám k tomu můžu říct. Říkali mi, že mi ho nechají, až Vejba skončí. (smích)

Proti Liberci jste nastoupili v oslabené sestavě – chyběl Výborný i Klepiš. Obranu i útok tak trenéři museli vyztužit mladšími hráči – Ivanem Ďuračem a Jiřím Kurkou. Jak se chytli?

Já myslím, že to zvládli výborně. Byl to pro ně hodně těžký test a oba kluci v něm obstáli na výbornou.

Bylo znát, že právě Výborný s Klepišem chybí?

Samozřejmě. Ta zkušenost, držení puku, to podle mě nemá nikdo v republice ani v Evropě. Bylo to hodně znát, zvlášť v přesilovkách a v útočném pásmu. Brali jsme to tak, že sem jedeme v této sestavě a zkusíme něco uhrát a aspoň ten bod jsme uhráli. Je to sice málo, ale alespoň něco.

Čeká vás reprezentační pauza – posledních 8 zápasů do konce základní části. Díváte se už tímto směrem, kalkulujete, začínáte se zvláštní přípravou?

No připravujeme... Potřebujeme uhrát ještě nějaké body, nejlépe asi takových dvacet. (smích) To si dělám srandu, ale body určitě potřebujeme a budeme se snažit uhrát jich ještě co nejvíc. Čtvrté páté místo, uhrát šestku. Uděláme vše proto, aby se nám to povedlo. Je to na dosah ruky a všichni tady věříme a pevně doufáme, že se nám to podaří.

Děkujeme za rozhovor.