BK MLADÁ BOLESLAV

Spolumajitel Jan Plachý: Z letošní sezony si odneseme ponaučení

16. 3. 2017
Autor: Jitka Čechová
M l. B o l. – Už tradiční hodnocení sezony spolumajitelem klubu a zároveň předsedou představenstva Mgr. Janem Plachým tentokrát není úplně veselé, nicméně realistické a fanoušky nepochybně potěší výhledy do budoucna. Ale nepředbíhejme. Přečtěte si, co pan Plachý říká na vývoj letošního ročníku, kdy mu bylo nejvíc těžko a co už nikdy nechce v Bruslařském klubu připustit.

Při pohledu na právě skončenou sezonu – neříkáte si, že ta očekávání byla snad až příliš velká? Nebo jste ve skupině těch, kdo jsou jednoznačně zklamaní?

Nevím přesně, kdo měl jaká očekávání a kdo si myslel, že budeme opakovat loňské semifinále, ale já to určitě nebyl. Jako správný majitel jsem věřil mužstvu a trenérům, věřil jsem v úspěch, ale pořád stojím pevně nohama na zemi. Stále mám v hlavě všechny ty baráže, a proto neberu naši třetí účast v play-off v řadě jako neúspěch.

Jak jste prožíval závěr základní části, kdy se jen tak tak podařilo dostat se do předkola?

Závěr jsem prožíval, ale mnohem intenzivnější pro mě bylo období kolem Vánoc. Tehdy nebyly poslední příčky moc daleko a my byli v největší herní krizi v sezoně. Po sérii pěti proher jsem se před zápasem v Karlových Varech skoro modlil, abychom vyhráli. Což se podařilo a situace se trochu uklidnila. V závěru sezony díky tomu, že jsme měli veliký náskok před Pardubicemi a Karlovými Vary, jsem už nervózní nebyl. Spíš jsem byl zvědavý, jestli si mužstvo play-off uhraje a ukáže charakter.

A uhrálo. Ale co říkáte na předkolo samotné? Dvě vysoké výhry na ledě Chomutova dávaly velkou naději, která ovšem nakonec vyšla naprázdno…

V sérii proti Chomutovu jsme v prvních dvou zápasech podali nejlepší výkon v sezoně a všichni – včetně mě – jsme si mysleli, že mužstvo konečně ukazuje to, na co podle soupisky na papíře má. Ale bohužel se vše opět vrátilo do starých kolejí a my jsme trestuhodně dva vyhrané zápasy na půdě Chomutova hodili za hlavu. Soupeř byl pak lepší, ukázal více chtění a zaslouženě postoupil…

Napadá mě jedna trochu filosofická otázka – existuje v souvislosti s loňskou sezonou něco, o čem víte, že byste teď udělal jinak?

Hodně se diskutovalo a diskutuje o tom, v čem bylo semifinálové mužstvo lepší od toho letošního. Těžko říct, ale to, že se nepodepsala smlouva třeba s Klimentou, Bártou nebo Rýglem, odchod Ovčačíka… To bylo rozhodně správně. Všichni hráli letos za Pardubice a myslím, že je jasně vidět, kde jsou v tabulce. A v čem naopak chyby vidím? V nepodepsání Richarda Jarůška. Tam jednoznačně selhal sportovní manažer Látal, když nabídl Ríšovi špatné podmínky a ten se podle toho prostě zařídil. Než se to dostalo ke mně, už se s tím nedalo nic dělat. Zkoušel jsem Ríšu přemlouvat, ale ten už tehdy dal slovo Hradci. Takový hráč nám neskutečně chyběl, máme většinou technické útočníky, Ríša byl v tomhle jiný. Byl to takříkajíc tank a jeho silovost platila a platí. Však je taky pátý v kanadském bodování celé extraligy. Měli jsme prostředky na to ho udržet, ale zaváhali jsme. Určitě další chybou byla i skutečnost, že nuceně odešel Mitja Robar. Byl to kreativní obránce a odváděl dobré výkony. Jenže si nepadnul do oka s trenéry. Tehdy jsem s jeho odchodem nesouhlasil, ale nechával jsem to na trenérech a nezasahoval do toho. A do třetice mě mrzí odchod obránce Petera Tršky, který odešel v průběhu minulé sezony do Komety. Teď patří mezi top 10 obránců v extralize. Asi jsem měl zasáhnout a nepustit je.

Hodně se mluvilo o jakési „netýmovosti“, o tom, že si tentokrát hráči nesedli tolik, jako tomu bylo v minulých letech. Bude na tom něco pravdy?

Těžko říct, nesedím s hráči a pokud to jde, do kabiny ani nechodím. Loni jsem tam nebyl celou sezonu. Hrálo se dobře a nebyl důvod. Letos to bohužel bylo jinak a zajít jsem tam musel. A dokonce řešit věci, které by si kabina měla vyřídit sama. Majitel není od toho, aby řešil, kde který hráč má parkovat auto nebo že nemá porušovat životosprávu. Či hráče motivovat nebo snad dokonce prosit, aby hrál. Takže ano, chápu vaši otázku a ano, nebylo to v kabině a v mužstvu tak, jak by být mělo.

Klub už oznámil, že na pozici hlavního trenéra končí František Výborný. S novým koučem a týmem ale bude nadále pracovat coby konzultant… Je to přesto ztráta?

Franta Výborný je legenda českého hokeje. Byl úspěšný už jako hráč a stal se z něj ještě úspěšnější trenér. Náš klub je mu neuvěřitelně vděčný za vše, co pro něj udělal a kam jej dostal. S ním jsou spojeny největší úspěchy v celé naší historii. Dokázal nás vrátit do extraligy a pak třikrát za sebou uhrát play-off, z toho jednou dokonce semifinále. Každopádně je ve funkci pět let a v poslední sezoně jsem na něm viděl, že už toho má někdy plné zuby. Nedařilo se a Franta to strašně těžce nesl. Přiznám se, že jsem měl kolikrát strach o to, aby ho takříkajíc nekleplo. Ještě během play-off jsem s ním seděl a řekl jsem mu, že budeme chtít v další sezoně udělat absolutní rekonstrukci sportovního úseku. Zároveň jsem ho požádal a dal mu nabídku, aby v klubu zůstal a pomáhal nám dál, jako sportovní konzultant. Jsem rád, že nabídku přijal a těším se na další spolupráci a jeho cenné rady.

Poděkování

Chtěl bych poděkovat všem, kdo se podíleli na letošní sezoně a na třetím play-off po sobě: GM Honzovi Tůmovi, sporťákovi Davidu Výbornému, obchodníkům Cyrdovi Sukovi, Tondovi Miškovskému a svému tátovi. Bez jejich činnosti bychom nemohli hrát, shánět peníze a organizovat chod klubu, což je nesmírně těžké a důležité. Zvlášť bych chtěl poděkovat Martinu Vejvodovi za organizaci záležitostí týkajících se Ligy mistrů, bylo to nesmírně náročné. Díky také patří děvčatům v kanceláři a prostě všem, kteří pracují pro klub.

Velké díky patří firmě ŠKODA AUTO, Městu Mladá Boleslav, Odborům Kovo MB, ŠKO-ENERGU a vůbec všem sponzorům, kteří podporují náš klub. Chtěl bych jim slíbit, že v příští sezoně uděláme maximum proto, abychom hráli znovu play-off a byli lepší než v té letošní.

Co říkáte na všechny ty spekulace, kterých se kolem Boleslavi momentálně vyrojilo víc než dost v médiích? Ať už se to týká nových trenérů nebo sportovního manažera…

Hokejový palouček je malý a všechno se rychle šíří dál. Ano, budeme mít nového sportovního manažera, který by měl přijít do funkce 1. dubna. Budeme mít i nové trenéry, měl by být hlavní trenér, který bude mít k dispozici dva asistenty. Dále bude v klubu další kondiční trenér, video kouč, trenér brankářů. Dalo by se říct, že nezůstane ve sportovní části klubu kámen na kameni. Myslím, že je ten správný čas, zastavili jsme se ve vývoji a to nesmíme dopustit. Musíme jít dál a snažit se náš klub dostat co nejvýš. Věřím, že nově příchozí pro úspěch udělají všechno, stejně tak jako to dělal Franta.

Vím, že je na to ještě hodně brzy, ale přeci jen – s čím chcete tento ročník uzavřít, co si z něj vzít do toho dalšího a je případně z čeho se poučit?

Myslím že z letošní sezony si odneseme spousty věcí, kterých bychom se měli do budoucna vyvarovat. Určitě platí to, co říkal Franta několikrát: jen jména výsledky nezajistí. Budeme teď všechno řešit, nechceme nic dělat s horkou hlavou, ale určitě dojde i na některé hráče. Některým neprodloužíme smlouvu a s některými se budeme muset rozloučit i přesto, že platnou smlouvu mají. Nic konkrétního říkat zatím nebudu. Všechno půjde popořadě, nejprve sportovní manažer, pak noví trenéři. Ti si nad ten kádr sednou. Přijdou někteří noví hráči... Určitě vím jedno. V příští sezoně už nebudeme tolerovat některé věci, které hráči předváděli letos. Některé výkony – to je nemyslitelné, takhle se za BK Mladá Boleslav hrát nesmí a nebude. Vždycky tam chci vidět srdce a emoce. Prohrát se může, ale nesmí to být jedno. A když se prohrává, tak to soupeře musí bolet, musí si výhru zasloužit.

Děkujeme za rozhovor.