Radan Lenc: Nároďák je velká škola. Jsem za ni vděčný

14. 4. 2017

Autor: Jitka Čechová

M l. B o l. – Na Velikonoce si odskočili domů, v úterý se pak znovu mají hlásit v Praze. Tentokrát už bohužel bez Pavla Musila, kterého ze hry vyřadilo zranění ramene. Jak to u nároďáku probíhá a jak daleko si mladoboleslavský útočník Radan Lenc dovoluje se dívat? Přečtěte si následující rozhovor:

Radane, od skončení sezony Mladé Boleslavi jste si vy, Tomáš Hyka a Pavel Musil vlastně ještě nevydechli. Co všechno máte za sebou a jak náročný je ten program?

Ten první týden s nároďákem hned po skončení sezony byl hodně náročný. Víceméně jsme tam byli jen my, co jim brzy skončila sezona, a taky junioři ze Sparty. Jelo se hodně na fyzičku, bruslili jsme, někdy s pukem, ale spíš bez něj. Ve druhém týdnu přibyli další kluci, už se začalo jet víc kombinačně, situace dva na jednoho, tři na jednoho. Ale pořád to bylo hodně o fyzičce. Ve třetím týdnu už jsme byli víceméně všichni, takže se naplno rozjela příprava na Nory, daly se dohromady formace a jelo se nacvičování taktiky, útočení, bránění, tlak do brány... Náročné to samozřejmě všechno bylo, ale nestěžuju si. Je to ohromná zkušenost a já jsem hrozně vděčný za to, že si můžu něčím takovým projít.

Co samotné zápasy s Nory? Oba jste celkem velkým rozdílem vyhráli. Ten první navíc boleslavská trojička odehrála pohromadě a s gólovou trefou k tomu, o kterou jste se postaral vy.

Na ty zápasy jsem se hrozně těšil, kvůli tomu jsme celou dobu tolik trénovali. Z Norů jsme měli respekt, nebyl to zrovna nejlehčí soupeř, ačkoliv to tak může vypadat. Navíc to, že jsme to my Boleslaváci odehráli spolu v jedné lajně – to je prostě něco úžasného. Už jsme na sebe zvyklí, známe se, na ledě o sobě velmi dobře víme. Navíc jsme tam došťouchali i jeden takový špinavý gól, typický pro mě. Myslím, že jsme odehráli dobrý zápas.

Tak proč jste spolu nehráli i ten druhý?

Muska (Pavel Musil, pozn. red.) měl problémy s ramenem, proto vůbec nenastoupil, a proto nás trenér nakonec úplně rozdělil.

I z pozice třináctého útočníka jste si ale pro změnu dokázal připsat asistenci. To je solidní počin.

(úsměv) Michal Birner si ztupil brusli, takže jsem naskočil za něj. Přiznávám, že jsem byl trochu nervózní, naprosto jsem netušil, co tam budu dělat. Takže jsem to poslal rychle na bránu. Michal Řepík to skvěle tečoval. Druhou třetinu jsem pak vůbec nehrál, ve třetí dali trenéři trochu odpočinout Lukáši Kašparovi, takže to už jsem zas nastupoval. Měl jsem tam slušnou šanci na gól, ale bohužel mi to uteklo.

Mistrovství světa se kvapem blíží. Dovolujete sám sobě přemýšlet o něm?

Ani náhodou. To je ještě hrozně daleko. Říkám si, že každý další týden tady by byl fajn, ale nic dalšího. I Carlson Hockey Games v Budějovicích jsou pro mě ještě strašně daleko. Jak už jsem říkal, já jsem hrozně vděčný, že tu můžu být, je to pro mě velká škola. Ale s hlavou v oblacích nechodím.

Co teď aktuálně děláte? A kdy se znovu sejdete?

Teď máme takové velikonoční volno, znovu se v Praze sejdeme zas v úterý. Bohužel už bez Musky, který musel kvůli tomu zranění skončit. Pokud se nepletu, v úterý a ve středu trénujeme v Praze, pak se odjíždí do Německa, kde nás čekají zápasy v Norimberku a Mannheimu. Doufám, že se mě ještě budou týkat. (úsměv)

Vaši boleslavští spoluhráči si už v mnoha případech vybrali dovolenou. Nebral byste ji už taky?

Na dovolenou se samozřejmě těším, ale naprosto neřeším, kdy to bude. Myslím, že mi po fyzické stránce u nároďáku svědčí, cítím se výborně. A znovu říkám – je to obrovská zkušenost. Dovolená počká.

Bruslařský klub na začátku týdne zveřejnil nové trenérské obsazení. Sledujete to?

Samozřejmě to sleduju přes internet, s některými kluky jsem i v kontaktu, nebudu lhát, že bychom se o tom nebavili. Ani k jednomu nově příchozímu se nemůžu vyjádřit, protože je neznám. Je jasné, že přijdou určité změny, pan Výborný to měl nějakých pět let určitým způsobem zajeté. Beru to jako další výzvu a těším se na to.

Víte, jak boleslavští fanoušci vaší formaci říkají?

(smích) No jasně. HyMuLe. Pokud se to teda nějak nezměnilo.

Ne, nezměnilo. Těšíte se, že byste ještě alespoň jednu sezonu mohli v Boleslavi v tomhle složení hrát?

Hrozně moc. Těžko říct, co bude do budoucna, všichni tři jsme relativně mladí, ale i kdyby to měla být jen tahle jedna sezona, bude to naprosto super. Jak už jsem říkal, známe se, prakticky si vidíme do hlavy. Věřím, že sami sobě můžeme hodně pomoct – třeba i v té reprezentaci a vůbec dalším posunu.

Děkujeme za rozhovor.