Nejsem z těch, kdo by okamžitě všechno měnil, říká Vladimír Kýhos

Pane Kýhosi, nevyhneme se tradiční otázce – jak se zrodil váš příchod do Mladé Boleslavi?

Pár hodin po zápase v Litvínově, na kterém jsem byl, mi volal Luděk Bukač. Ptal se, jestli bych měl zájem. Řekl jsem mu, že to promyslím, a že si zavoláme. Nakonec to nebylo nějaké velké rozhodování, dá se říct, že jsem na to hned kývl. Finálně jsme se nicméně domluvili na zápase s Hradcem, na který jsem přijel.

Od konce minulé sezony jste byl bez angažmá. Bylo i proto vaše rozhodování rychlé? Chyběl vám už hokej?

To víte, že mi hokej už chyběl. (úsměv) Když to člověk dělá celý život, stane se to jeho součástí. I když jsem se snažil nepřipouštět si to. Na druhou stranu jsem si od toho všeho i trochu odpočinul a to se vždycky hodí.

Co říkáte na Mladou Boleslav? Už jste se stačil rozkoukat?

Boleslav jako město ještě prakticky neznám. Nebyl čas ji prozkoumat. V minulosti a zatím ani teď. Ale faktem je, že se co zimáku týče, nemám ho zrovna za šťastný. (úsměv) Ať už s Chomutovem nebo potom s Kometou. Vždycky bylo extrémně složité tady hrát.

To jste mi trochu nahrál na otázku, ke které jsem se chtěla dostat až později, ale když už jste to načal… Vy platíte za celkem emotivního trenéra, který navíc trénoval novodobé největší rivaly Bruslařského klubu – právě Kometu Brno a Chomutov. Někteří fanoušci váš příchod tedy možná budou brát různě. Jak se na to díváte vy?

Že jim nemůžu brát jejich názor. Vždycky je někdo, kdo vám fandí a přeje, a vždycky je někdo, kdo vám fandit nikdy nebude. Neovlivním to a ani to ovlivňovat nechci, bude na každém, jak se k tomu postaví. Já můžu jenom odsouhlasit to, že opravdu jsem emotivnější trenér. Člověk občas v emocích vypustí z pusy věci, které třeba ani tak nemyslí, nebo rozhodně neovlivňují jeho celkový náhled. Když jsme tu prohráli, když jsem měl pocit, že třeba i trochu neprávem… Ale to snad zná každý. Můžu jenom dodat, že jsem tady, abych odvedl maximálně dobrou práci. A že doufám, že to bude důvod, proč mě lidi brát nakonec budou.

Co říkáte na tým jako takový?

Tým byl hlavní důvod, proč jsem řekl, že tu chci být. Myslím si totiž, že je to zatraceně dobrý tým. Hlavně co se týká útočných řad. Je tu velká kvalita, velká konkurence.

Čím si vysvětlujete, že to tedy právě v útoku zvlášť v poslední době tolik drhlo?

Já si to nijak nevysvětluju. Nepřišel jsem se hrabat v něčí práci, přišel jsem dělat tu svoji. Doufám, že kluky dokážu nějak nakopnout. Každý z nich je jiný. Nikomu z nich ty prohry určitě nepřidaly, ale někdo je splachovací, v někom to leží dlouho… Hlavně s tímhle teď musíme pracovat.

Máte za sebou první zápas, ve Zlíně předvedli Boleslavští doposud ten nejlepší střelecký výkon letošní sezony. Sestavu jste ale například vůbec nezměnil…

Nejsem z těch, kdo by okamžitě všechno měnil. Hráči měli něco zažité a učit je teď najednou něco úplně jiného, je prakticky nemožné. Takže co se týče taktiky, nechali jsme to úplně být. Jen jsme pracovali na detailech týkajících se obranného pásma, buly a tak. Troufnu si říct, že se to v tom zápase trošku projevilo.

Na druhou stranu to byla pořád jen jedna výhra. Dá se očekávat, že společně s týmem teď budete pod tlakem…

Pod tlakem jste v téhle soutěži vždycky. Extraliga je nesmírně vyrovnaná, v podstatě je jedno, s kým hrajete. Důležité bude dostat se na nějakou vítěznou vlnu, trochu do pohody. Potom se i tomu tlaku bude čelit mnohem líp.

Mluvil jste s vedením klubu o cílech?

Pochopitelně play-off. Všichni tam chtějí a my taky. To je náš cíl.

Bruslaře momentálně hodně trápí marodka, zraněných je hned pět hráčů (Žejdl, Knotek, Musil, Hrdinka, Knot; pozn. red.) základní sestavy. To vám práci určitě komplikuje, že?

To už je opravdu dost, to je fakt. Na druhou stranu platí to, co jsem před chvílí říkal o té konkurenci. Je velká a mně osobně se velmi líbí, jak aktuálně hraje čtvrtá pětka. Rozhodně se vůbec neztrácí.

Co vaši asistenti Boris Žabka a Viktor Ujčík? Sedli jste si?

Myslím, že bez problémů, na všem jsme se domluvili hodně rychle. Oba to jsou bývalí hokejisté, vším si prošli a dobře vědí, o co jde.

Čeká vás hodně náročný týden – v úterý vaše domácí premiéra s Olomoucí, v pátek napjatě očekávaný zápas se Spartou v čele s Františkem Výborným a v neděli s Třincem, kde jste také trénoval. Bude to doslova křest ohněm…

Jojo. Pak je tam ještě ve středu Hradec a v pátek Jihlava. Nebude to lehké, faktem je, že teď hrajeme prakticky pořád. To jenom potvrzuje, co jsem říkal – není teď čas něco měnit v taktice. Musíme na to jít postupně. Jak se někdy říká: nejlepší trénink je zápas, takže my teď budeme mít tréninků až až. (úsměv)

Děkujeme za rozhovor.