Jiří Zörkler o dalších bojích o play off: Máme dobré mužstvo. Je to v našich rukou

27. 11. 2017

Autor: Lukáš Chuchválek

M l. B o l. – Starší dorostenci už vědí, že po základní skupině do playoff extraligy přímým způsobem nepostoupí. Proč k tomu došlo, byť měli mladí Bruslaři výborně nakročeno ke kýženému úspěchu? A co je čeká v nadstavbové části, kde dostanou druhou, nicméně ještě o dost náročnější, šanci? Přečtěte si rozhovor s jejich trenérem Jiřím Zörklerem:

Základní část extraligy staršího dorostu je za námi. Byla pro vás náročnější než minulou sezonu?

Změnil se hrací systém staršího dorostu. Soutěž jako taková byla jiná, náročnější, a to v tom smyslu, že jsme hráli asi tu nejtěžší skupinu, protože se o první tři místa prali Sparta, Slavia, Liberec a my. Jen Letňany byly mimo postup, ale bohužel nám sebraly dva potřebné dva body, které nám nakonec chyběly. Navíc jsme nedokázali v posledním kole základní části porazit Spartu, přitom jsme nepodali špatný výkon.

Co se právě v tomhle utkání stalo? Co bylo se Spartou špatně?

Je nutno říct, že jsme předtím hráli s Libercem, který Spartě předcházel, a kde jsme hráli opravdu výborně. Byl to náš nejlepší zápas. V téhle sezoně jsme podobných odehráli spoustu, ale tento se povedl fantasticky od brankáře až po náhradníka na střídačce. Vyhráli jsme 3:0, přičemž Liberec byl v plné sestavě s reprezentanty. Já tedy vůbec nepochyboval nad tím, že na Spartě vyhrajeme. A myslím, že ani hráči, motivaci měli dost velkou a nevím, zda tam nezapůsobila nějaká nervozita, tíha toho zápasu...

Nemysleli si prostě, že to mají v kapse?

To si nemyslím, spíš to byla nervozita. První třetinu jsme odehráli opravdu špatně a během chvilky jsme prohrávali 0:2. Teprve od tohoto stavu jsme začali hrát. Pak už to bylo lepší a lepší, kluci zatnuli, bojovali a nám se dokonce podařilo vstřelit gól ve třech lidech na ledě. V oslabení tři na pět jsme dali kontaktní gól na 2:3, bohužel tam bylo ještě asi šest minut do konce a my jsme museli hrát vabank. To se nám nepovedlo a z brejku jsme dostali gól na 2:4. Poslední branku jsme dostali při power play, kdy jsme to ještě zkoušeli nějakým způsobem vrátit. Kluci ten zápas odmakali. Myslím si, že jsme to nakonec neprohráli tam, ale už třeba s těmi zmíněnými Letňany, kterým nikdo jiný nedal ani bod. My hned ve druhém zápase soutěže, kdy jsme prohráli na penalty. Trestná střílení byla naší slabinou po celou základní část.

V čem vidíte hlavní příčinu toho, proč se nepodařilo play-off uhrát už v základní části?

Příčina je podle mě jedna jediná, a to ztracené koncovky v zápasech. S každým soupeřem jsme hráli čtyřikrát. Byť jsme Liberec porazili 5:3 a 3:0, v dalších dvou zápasech jsme 2:0 vedli a nechali jsme si to v posledních vteřinách srovnat na 2:2. Oba tyto zápasy jsme prohráli na penalty. V obou zápasech jsme Liberci věnovali dva body, zatímco my o dva přišli, což jsou dohromady čtyři, a k tomu jsme jediní, kdo prohrál na penalty s Letňany, byť jsme je tlačili a hráli na jednu bránu. To už je dohromady šest bodů a na postup by stačily dva.

Prakticky po celou základní část jste řešili zamotanou situaci kolem brankářů. Není i v tomhle určitý mínus?

My jsme se s brankáři a jejich formou potýkali po celou základní část. Minulý rok jsme mysleli, že budeme letos mít velmi silnou pozici v gólmanovi, ale Radek Haas odešel do Finska a nastal obrovský problém, kdy jsme potřebovali místo po něm nějakým způsobem zacelit. Zkoušeli jsme dva gólmany, o kterých jsme mysleli, že tu zůstanou, ale oba byli z daleka, neunesli tíhu být od rodiny. Oba dva přišli s tím, že chtějí domů. Řešilo se to v dobrém, nedalo se nic dělat. Dusila jsme získali až celkem pozdě v rozehrané soutěži, je to mladý gólman zrovna tak jako Rylich. Pak nám zůstal David Mašek jako starší gólman, se kterým jsme počítali jako s jedničkou. Ten odchytal přípravu, jenže pak onemocněl, čtyři týdny měl angínu. Než se z toho včetně rekonvalescence dostal, byla půlka základní části pryč. Dobu, kdy byl nemocný, odchytal Rylich, a sotva se Mašek vrátil, onemocněl pro změnu on. Do teď se z toho úplně nevykřesal. Dusil, který přišel ze Slavie do nového prostředí a byl vykulený, do toho prostě naskočil, snažil se a dělal, co mohl. Bohužel bez zkušeností se starším dorostem a v novém mužstvu to dopadlo, jak to bylo.

S jakými cíli půjdete do boje v nadstavbové skupině, ve které se o playoff poperete napodruhé?

Postup z nadstavby bude ještě náročnější než minulou sezonu. Nicméně, odpověď bude stejná jako v jedné z předešlých otázek. Je to v našich rukách. Když mužstvo bude bojovat, a já vím, že kluci chtějí, to mužstvo má charakter, je v něm spousta kluků chytrých, cílevědomých, jsou tam obrovští bojovníci, tak je to čistě na nás. Vnímali jsme to zklamání teď po zápase se Spartou – jak v nás, tak v mužstvu, Kluci to nesli velmi špatně, ale během pondělí, úterý už bylo vidět, že zklamání odchází. Kluci si už připravují šatnu na nadstavbu. Tentokrát na tom pracovali úplně sami, je z nich cítit, že chtějí. Opravdu je to v našich rukách.

Co říkáte na rozlosování?

To je dost hrozné. Zatímco základní část se hrála v pátek a sobotu, a minulou sezonu se nadstavba hrála formou dvojutkání, kdy jsme v pátek třeba hráli ve Vsetíně a v sobotu v Olomouci, přičemž jsme tam přespali a jen přejeli, tak nyní jedeme například v pátek hrát od sedmi do Žďáru nad Sázavou, odtamtud se vracíme, v sobotu jsme doma. To by mohl být nějaký trénink, ale my se vrátíme tak ve dvě, ve tři ráno, a v neděli jedeme do Olomouce, do Třince nebo do Havířova. Takže to cestování bude velice náročné. Myslím, že strávíme daleko více času na cestách než na hřišti.

Děkujeme za rozhovor.