BK MLADÁ BOLESLAV

Šesťáci se připravují na Lachmanův memoriál

30. 3. 2008
Autor: Pavel Petr, Jitka Čechová
M l. B o l. - Ani v závěru letošní sezony nebude v hokejovém programu na ledě Zlatopramen arény, vedle finále prvoligové soutěže, chybět tradiční Memoriál Gustava Lachmana žáků šestých tříd. Letošní, v pořadí již šestatřicátý ročník, otevře v pátek 4. dubna hodinu po poledni souboj BK Mladá Boleslav – Lisjaki Maribor. Nejen o tom jsme si povídali s trenérem Jiřím Zörklerem.

Váš tým startoval v uplynulé sezoně v žákovské lize. Jak si šesťáci v konfrontaci s nejlepšími týmy vedli?

V základní části kluci vybojovali páté místo a tím si zajistili postup do finálové skupiny. Mezi desítkou nejlepších týmů ze dvou skupin jsme nakonec skončili s třinácti body na osmém místě. Mimochodem, stejný bodový zisk měla na svém kontě i sedmá Plzeň.

Vy jste mi ale prozradil jednu zajímavost. Boleslavský tým byl nejmladší v celé soutěži. Je to tak?

Ano, máte pravdu. Prakticky jen my, Slavia a Sparta jsme hráli s ročníkem narození 1996. Navíc tým doplnili tři hráči o rok mladší. Tím jsme se skutečně stali nejmladším celkem v soutěži. Podle informací vyhledaných na internetu byl tým nejmladší v celé České republice. Proto konečný výsledek považujeme za velký úspěch.

Z toho je patrné, že hodnocení sezony 2007/2008 bude jistě kladné.

Je to tak, velice kladně. Pravdou sice je, že hned první zápas sezony jsme doma prohráli s Ústím nad Labem 1:8 a měli z toho trošku obavy. Většina celků totiž proti nám nastupovala s hráči ročníku narození 1995. Postupem času se tým dal dohromady, kluci zabrali. Hráli opravdu výborně.

Nicméně asi je pravdou, že právě v žákovské kategorii je rozdíl jednoho roku velice znát. Co říkáte?

Určitě. Hlavně v zápasech, kdy jeden tým, jako ten náš, je složen kompletně z ročníku 1996 a nastupuje proti vám celek sestavený vyloženě z hráčů o rok starších. I tak jsme s těmito soupeři dokázali hrát nejen vyrovnané partie, ale i je porážet.

Pokud zaměříme pozornost na hráčský kádr šesté třídy, najdeme v něm hráčské individuality nebo spíše sázíte na kolektivní duch?

Spíše bych se přikláněl ke kolektivnímu výkonu. Měli jsme v kádru i tři hráče, kteří působili aktivněji. Nastupovali ale i za sedmou třídu, takže se to nedá tak brát. O nějkých výrazných osobnostech v sestavě tedy nemá cenu mluvit.

Tečku za sezonou tradičně udělá Memoriál Gustava Lachmana. Jak se na něj kluci těší?

Samozřejmě se těší. Je to pro ně velká výzva. Na druhou stranu je turnaj pro kluky i zavazující. Memoriál Gustava Lachmana organizují rodiče a každý o tom doma hodně mluví. Proto se těší, zároveň jsou ale i trošičku nervózní. Navíc mistrovská soutěž nám už dávno skončila a měli jsme docela problém sehnat soupeře na přátelské utkání. Prakticky tři týdny jsme jen trénovali, není to žádná legrace. V souvislosti s turnajem jsme také chtěli, aby se ho výhradně zúčastnili kluci narození právě v roce 1996. To se nesetkalo s moc velkým nadšením. Každý z týmů má tak povoleny tři výjimky. My je ale mít nebudeme. Na domácím ledě se představí družstvo, které odehrálo celou sezonu. Rozdíl tam tedy zase bude. Myslím si ale, že jde především o to, aby si kluci zahráli a turnaj byl pěkný. Pochopitelně by nás ale potěšilo i co nejlepší umístění.

Na závěr se sluší dodat, že asistentem Jiřího Zörklera je Tomáš Černík a vedoucím mužstva Zdeněk Tůma. V roli kustoda by měl během turnaje vypomáhat Láďa Mašek.

Děkujeme za rozhovor!