Celý zápas nikdo nechtěl dostat gól, hodnotí bek David Bernad

Už v průběhu první třetiny se zdálo, že zápas nejspíš rozhodne jediná branka, a tak se i stalo. Je vám líto, že jste ji nevstřelili vy, ale soupeř?

To je samozřejmé. Kdyby se vyhrálo, hodnotilo by se vše lépe, ale bohužel to dopadlo takto. Neřekl bych, že vyhrál lepší tým, ale tentokrát vyhrál ten šťastnější. Jim to tam padlo a my jsme nebyli schopni gól dát.

Zápas proti pražské Spartě byl vedený oběma týmy defenzivně a nejvíce markantní to bylo v první třetině, kdy se obrany činily. Souhlasíte?

Určitě, určitě. Nikdo nechtěl udělat chybu, nikdo nechtěl dostat první gól a od toho se zápas celý odvíjel. Takže i to byl důvod, že to skončilo prostě 0:1.

Zklamáním byly přesilovky, které se vůbec nedařily. Co na ně říct?

Přesilovky rozhodují zápas, to je jasné a ví to všichni. Nevyužili jsme bohužel početní výhodu pět na tři, kterou jsme měli jen něco přes třicet vteřin, ale přesto bychom to měli využívat. Přesilovek bylo v zápase dost, ale bohužel nevyšly. Doufám, že to pro nás bude ponaučení do dalších zápasů a zlepšíme je. Do dalších zápasů pak pojedeme vítězně.

Páteční zápas v Brně byl náročný, středeční duel s Vítkovicemi také. Nedalo by se to přisuzovat i únavě, protože tři zápasy byly v rychlém sledu?

To nevím. Nyní je náročný každý zápas. Každý tým hraje o všechno a je to hrozně vyrovnané. Máme tam rozdíl šesti bodů na šest míst v tabulce a tím pádem ty týmy hrají o všechno, jako by to už podle mého názoru bylo play-off. Takže je každý zápas hrozně náročný, navíc když hrajete s Brnem, který má neskutečně zkušený manšaft, tak je to možná ještě o trošku víc náročnější, ale tomu bych to nepřisuzoval. Myslím si, že Sparta to měla stejně jako my, takže jsme šli všichni na led ze stejné startovní čáry a bohužel vyhráli oni.

Sparta navíc byla v postavení, že se jim delší dobu moc nedaří, prudce se propadla tabulkou a další prohru si nemohla dovolit. Snažili se o to víc?

Tomu bych to také nepřisuzoval. Víte, kde jsme byli před měsícem my. A říkám, vyhrají se či prohrají se tři až čtyři zápasy po sobě, a to je to obrovský skok v tabulce nahoru nebo dolů. Sparta má zkušený manšaft, který si to ani moc nepřipouštěl a šel do toho naplno jako do každého jiného zápasu, asi. Možná něco v hlavě už měli, ale jsou dostatečně zkušení, takže si nemyslím, že by se po čtyřech prohrách rozložili.

Všiml jsem si, že proti Spartě to měli zvláště těžké spíše mladší hráči, ať už vy nebo Oscar Flynn s častými srážkami se soupeřem, který vám docela často nakládal. Vnímali jste to?

Neřekl bych, že by to nutně platilo pro ty mladší, ale my, menší hráči, musíme v každém zápase počítat s tím, že to bude bolet o trochu víc. Nemáme sice takové proporce, ale zase to vynahrazujeme jinak. Oscar je neskutečně šikovný a vynahradí to bojovností, takže musíme mít něco jiného, když to nemůžeme hrát takhle silou. Je pravda, že hlavně v první třetině jsem já osobně několikrát pocítil ty vysoké sparťanské hráče, kteří nás jezdili dohrávat, ale nemyslím si, že by to bylo jen na nás menší. Dohrávali nás všechny. Takhle to chtěli hrát a přineslo jim to nakonec ovoce, mají tři body.

Máte za sebou střed venkovní série a příště vás čeká Liberec. Bude to náročný zápas, viďte?

Bude to derby. Tam je to vyhrocené jak na ledě, tak v hledišti, a tak myslím, že to bude vyhrocené ještě jednou tolik než tady v Praze. Musíme se tedy na ně připravit o něco více než na Spartu a jít do toho naplno, jít tam vyhrát. Musíme počítat s tím, že to bude řež, ale chceme ji vyhrát jako každý jiný zápas. Liberec má také neskutečně zkušený manšaft, to před nimi klobouk dolů, hlavně před jejich útokem. To je opravdu něco perfektního.

Současná boleslavská vítězná série, která Spartou skončila, začala po delší pauze a před Libercem máte opět několikadenní mezeru. Jakým způsobem ten čas využijete?

Každopádně zregenerujeme taková ta menší zranění, doléčíme je. Máme tam nějaký ten den volna, během kterého je třeba si určitě odpočinout, věnovat se rodině a potom do toho zase vletět naplno po hlavě, zamakat a připravit se na to.

Silvestrovská oslava bujará se tedy konat nebude, že?

Bujará určitě ne, protože máme sice den volna, ale v podstatě si jen připijeme na Nový rok a půjdeme brzy spát. Po Novém roce začínáme od znova a budeme chtít vyhrávat.

Podíváme-li se na dlouhodobé záležitosti, tak tým se posunul v tabulce konečně na pozice, kde chtěl být. Jste za to rádi?

Jo, určitě. Když jste sedmí, nebo po tomto zápase devátí, rozhodně se na to kouká lépe, než když se krčíte tři místa od konce a klepete se v prosinci, že budete hrát play-out. To nikomu nepřidá a když to řeknu blbě, je mnohem lepší být v klidných vodách, makat dál, zkoušet se v nich udržet a drát se postupně dál nahoru postupnými krůčky zápas od zápasu.

Když se minulá série po delší pauze povedla, myslíte, že kratší pauza přes Nový rok pomůže k následující vítězné šňůře v zápasech, které vás čekají?

Já doufám, že jo. Jak jsem říkal, den si odpočineme, pak do toho vletíme naplno a doufám, že do Nového roku vkročíme vítězně a nějakým způsobem to potáhneme dál a dál. Kdybychom dokázali udělat v základní části první šestku, sice nechci přemýšlet až takhle dopředu, ale bylo by to něco neskutečného. Myslím si, že všichni táhneme za jeden provaz a že náš tým je dostatečně zkušený, aby to dokázal.

Dostat se do první šestky je tedy vaše přání, nebo cíl, který jste si stanovili?

Já bych to vzal jako obojí, tedy jako přání i cíl. Uděláme pro to maximum. Teď, když jsme nakoukli k tomu, že je možné se takovému cíli přiblížit, si myslím, že to ostatní ještě více nakoplo. Půjdeme do toho a dáme tomu ne 100, ale 105 %, a zkusíme to vše překlopit v náš prospěch.

Děkujeme za rozhovor.