Pavel Kousal: Snažíme se zůstat při zemi, ale taky máme zdravé ambice

30. 1. 2019

Autor: Jitka Čechová

M l. B o l. – Trvalo to dlouho, ale na ledě Třince se přeci jen dočkal. A v úterý v Litvínově poté znovu. Útočník Pavel Kousal si ve dvou po sobě jdoucích zápasech připsal pokaždé branku a střelecky tak trochu pookřál. „Šancí jsem měl vždycky celkem dost, ale jsem dřevák a nedával jsem to,“ říká s tak trochu smutným úsměvem.

Co říct k zápasu s Litvínovem? Vyhráli jste 4:0, takže se zdá, že se vám nadmíru povedl…

Asi bych neřekl, že se nám až tak povedl. První dvě třetiny to byla spíš taková plácaná. Nebylo to úplně to, co jsme chtěli hrát. Dobře bránili, měli rychlé protiútoky. Povedlo se nám dát branku a oni začali tlačit. Rozhodla vlastně až třetí třetina, kdy nám tam spadly další dva góly a pak už to bylo víceméně jasný. Za tyhle tři body jsme nesmírně rádi, sice jsme si zatím samozřejmě šli, ale byl v tom i kousek štěstí.

Ne že by to předtím bylo špatné, to vůbec ne, ale zvlášť v Třinci vás podržel Honza Růžička, v Litvínově zase Gašper Krošelj. Určitě pomáhá i vědomí tohohle, že?

Klobouk dolů před Honzou, který naskočil do rozjetého vlaku. Ze začátku byl asi trochu nervózní, ještě aby nebyl, chytal výborně. To samé Gašper v Litvínově. V první třetině jim vychytal dvě tutovky. Kdyby toho nebylo, kdo ví, jak bychom dopadli. Určitě zasloužená nula pro něj.

Hodně se mluví i o obraně. Že jste na ni hodně zamakali. Je znát i tohle?

Určitě. Začali jsme k tomu přistupovat jinak na modré čáře, nutíme soupeře nahazovat, nikoliv volně přecházet. Pak rychlý přístup v obranném pásmu. Zatím to vychází, tak doufáme, že to tak bude fungovat i dál.

Jestli to tak můžu říct, tak jste v posledních třech zápasech doslova procitli i v útoku. Dali jste 17 gólů, to jste jindy střádali třeba měsíc. Je i tady nějaké prozření?

Přijde mi, že máme pořád stejný počet střel, ale teď se nám to tam častěji lépe odráží. Taky máme větší tlak do branky, často nás to trefí a tak. Je to určitě dobře, budeme si teď mnohem víc věřit. Nezbývá než doufat, že jsme se nevystříleli. (úsměv)

Vy jste si na svou první letošní trefu počkal 38 zápasů. Na druhou stranu ale pak přišla hned další právě ve včerejším utkání s Litvínovem…

Jsem rád, že to tam konečně padlo. Šancí jsem i předtím měl poměrně hodně, ale bohužel jsem dřevák, takže jsem je neproměňoval. Snad to bude jenom lepší.

V pátek vás čeká poslední soupeř před reprezentační přestávkou – Karlovy Vary. Bude to nepochybně těžký zápas. Jsou pro vás v „kategorii“ Oloumouc, Zlín a podobně?

Je to něco mezi Třinec a Hradec byli hodně brusliví, Olomoucí a Zlín urputní… Vary zvládají obojí. Jsou hodně nepříjemní. Musíme se na to připravit jako na každý zápas, dát do toho maximum a snad budou tři body.

Jak se teď dívá na tabulku?

Určitě mnohem líp než kdybychom se hrabali někde dole. Snažíme se zůstat při zemi, ale zároveň máme – řekl bych – zdravé ambice. Víc bych to asi nerozebíral. (úsměv)

V únoru vás čeká vzdor reprezentační přestávce sedm utkání, bude to tedy velice slušné tempo. Šest těch zápasů navíc hrajete doma. Bude se tam lámat chleba?

Myslím si, že skoro stoprocentně. Máme tam soupeře, kteří jsou v tabulce kolem nás, pak někoho, kdo je spíš dole… Ve všech těch zápasech bychom měli bodovat. Tím spíš, že hrajeme doma. Pokud to zvládneme, věřím, že máme slušné šance na dobré umístění.

Děkujeme za rozhovor.