Zatím si to tady opravdu užívám, hlásí Justin Peters

V Česku už působíte rok a půl, jaká je podle vás extraliga?

Je to velmi dobrá soutěž. Nejvíc se mi líbí, že každý zápas může vyhrát kdokoli. Není tady vyloženě tým, který by válcoval ostatní, i když třeba Liberec je teď velmi silný. Podle mě je to tedy velmi vyrovnaná liga.

A kdybyste měl extraligu srovnat s jinými soutěžemi, které jste poznal?

Hrál jsem v Německu a myslím, že extraliga je srovnatelná s DEL. Hrál jsem i v KHL, a i s tou se extraliga může srovnávat. Hraje tu hodně šikovných hráčů, kteří by mohli nastupovat v KHL. Za sebe můžu říct, že si hraní v Česku užívám.

Párkrát jste hrál proti Boleslavi, jak na vás působila?

Vždycky to byl organizovaný tým s dobrým systémem. Těžko se proti Boleslavi hrálo, měli pevnou obranu. Také měla několik mladých nadějí. Navíc se těžko hrálo tady, v boleslavské aréně, tým byl na vlastním ledě vždycky velmi silný.

V Chomutově jste byl hvězda týmu, v Liberci to úplně nevyšlo. Dokážete říct, čím to bylo?

Na začátku sezony jsme sice vyhrávali, ale byly to výsledky jako 5:4 a podobně. Sice jsme dost gólů dávali, ale také dost dostávali. Potom jsme zlepšili obranu a i mně osobně se začalo dařit lépe. Měli jsme tam pár slušných zápasů, vyhráli jsme třikrát v řadě. Potom podepsali Hrachovinu. To je ale byznys, tak to prostě v hokeji chodí. Další zápasy už jsem si nezahrál. Moje statistiky nebyly úplně super, což pro ně asi bylo zásadní, přestože jsem měl nějaké výhry. Potom přišla nabídka jít do Boleslavi. Jsem rád, že tady můžu být, cítím, že jsem součást týmu a můžu mu pomoci.

V Boleslavi se vám naopak daří solidně, pomohla vám změna prostředí?

Určitě ano. Pomohlo mi to hlavně psychicky. Než jsem odešel z Liberce, cítil jsem se dobře, jen jsem se prostě nemohl dostat do brány. Hrachovina chytal dobře, takže jsem dva měsíce nedostal šanci. Mohl jsem ty dva měsíce jen trénovat, makat a připravovat se. Nikdy nevíte, kdy by ta šance mohla přijít. Proto jsem se v hlavě upnul na dřinu v tréninku, chtěl jsem se udržet v pohotovosti. Potom přišla ta nabídka z Boleslavi. Zatím si to tady opravdu užívám.

Jak se rodil váš přesun?

Neznám tu „byznysovou“ stránku a detaily o dohodě klubů. Co se týče toho jednání, tak mě se jen zeptali, jestli bych do Boleslavi chtěl jít. Chci prostě hrát hokej, a protože Hrachovina v Liberci chytal skvěle, tak to pro mě bylo těžké. Když tedy přišla tato možnost, šel jsem. Chci a potřebuji hrát hokej, chci být platnou součástí týmu. Přesně to mi tahle nabídka umožnila. Stále v Liberci bydlím a do Boleslavi dojíždím. I to je příjemné, nemusel jsem se stěhovat a řešit zázemí. Kdybych šel do jiného týmu dál od Liberce, musel bych se tím zabývat, tady tomu tak nebylo. I to pro mě byl jeden z faktorů.

Věděl jste, že Boleslav a Liberec jsou rivalové?

Ano, jasně, derby. Minulý rok jsem hrál s Radkem Dudou, a on mi říkal, že pokud se vyhraje derby, je každý spokojený. Vím o té rivalitě, je zábavné hrát taková utkání. I v Německu jsem se s tím už setkal.

Co od hostování v Boleslavi čekáte?

Když jsem sem poprvé přišel, věděl jsem, že Gašpi chytal skvěle, ale potřeboval trochu odpočinku. Kvůli Růžičkově zranění odehrál spoustu zápasů. Bylo to tedy o tom, abych byl připravený naskočit, až to bude potřeba. Nikdo mi nesliboval, že budu mít zajištěný určitý počet zápasů. Moje nastavení je pořád stejné, makám každý den, a když mi řeknou, abych šel hrát, tak do toho půjdu a pokusím se podat co nejlepší výkon.

Při přestupu do Liberce jste se netajil velkými ambicemi. Změnilo se něco?

Kladu sám na sebe ty nejvyšší nároky. Čekám od sebe dobré výkony, pořád jsem přesvědčený o tom, že jsem dobrý gólman. Myslím, že mám co nabídnout. Vždycky, když jdu do zápasu, chci podat co nejlepší výkon a vyhrát.

Zapadl jste do kabiny bez problému?

Hned od začátku jsem se cítil velmi dobře. Loni jsem hrál s Honzou Stránským v Chomutově, takže s ním jsem se znal. Pak je tu další Kanaďan, Mitch Fillman. S ním jsem se potkal loni na letišti v Praze, když jsme letěli domů. A protože se přátelil s Brettem Flemmingem, tak jsme se taky trochu znali. Jak jsem poznal kouče brankářů Radka (Haase staršího), je to dobrý chlap, dobře se s ním komunikuje. I Gašpi je super kluk. Pořád je tu i Růžička, který mi taky pomáhá. Ale každý se ke mně chová hezky.

Vždy, když jste nastoupil, Boleslav bodovala. Jste rád, že týmu dokážete pomoci k dobrým výsledkům?

To je velmi důležité. Pro mě je zásadní vědět, že jsem součást mužstva a můžu přispět. Je fajn vědět, že jsem platný a dokážu týmu pomoci. Je dobře, že můžu každý den chodit na led s tím, že mám v týmu svoje místo.

Poprvé jste se v dresu Boleslavi představil na Spartě, když jste netradičně před nájezdy vystřídal Gašpera Krošelje. Pamatujete si na to?

To se mi stalo poprvé v životě. Radek mi dokonce to ráno říkal, že to dost možná půjde do nájezdů, a opravdu to tak bylo. Bohužel se nám ale v nájezdech nedaří, což je škoda, protože nás to stojí cenné body. Snad se nám podaří to otočit.

Končí reprezentační pauza, jaký jste měl během ní program?

Jel jsem do Německa. Hraje tam můj bratr, také gólman. Jel jsem za ním, měli jsme tam na začátku minulého týdne pár dní pauzu. Vzal jsem svoje dva psy a odjel jsem tam na návštěvu. Volný den jsme měli i v neděli, to jsem jel do hor za Liberec, do Bedřichova. Byl tam i Maris s rodinou, užili jsme si pohodový den, bylo hezké počasí.

Děkujeme za rozhovor.