Měl bych být na ledě tak trochu hajzl, směje se Jakub Kotala
Kdo vás oslovil s nabídkou, abyste hrál zase za Boleslav? A kdy to bylo?
Nejprve jsem se to dozvěděl od agenta někdy hned po konci sezóny. Řešilo se co a jak. Chtěl jsem s někým mluvit, takže mi volal Venca Nedorost. Zapovídali jsme se a tím to bylo vlastně hotové.
Čím jste boleslavské manažery zaujal?
Dělali si nějaká videa a byli se podívat, jak hraju. Václav Nedorost mluvil hlavně o důrazu, být takový ten hajzl na ledě. (smích) Takže to by po mně chtěli. Je to vlastně i to, co se na ledě snažím dlouhodobě dělat. Nejsem žádný dobrý bruslař. Snažím se být spíš tvrdý a chodit do soubojů.
Kromě soubojů jste dlouhodobě silný také v kanadském bodování. Bude se od vás očekávat tedy to, abyste dělal nějakou "černou práci kolem brankoviště", nebo spíš to, abyste toto všechno skloubil a byl, pokud možno, bodovým tahounem?
O tom jsme se ještě nebavili, ani s trenéry ne. Ale to se určitě dozvím. Já od sebe budu určitě očekávat body a góly. Co se týče místa před bránou, tak to mi nevadí. Baví mě to tam, nemusím tam tolik bruslit, takže se tam klidně postavím. (úsměv)
Co se vám honilo hlavou v době, kdy jste se dozvěděl o tom, že o vás má zájem opět Mladá Boleslav, kde jste zhruba před pěti lety po úspěchu v juniorce nedostal novou smlouvu?
Jasné, že jsem si na to vzpomněl, ale vzpomněl jsem si na to dobré. Na tu partu z juniorky, na skvělé sezóny... Minule to sice nevyšlo, moc lidí z té doby už tady ale není, třeba trenéři nebo i manažeři. Dost se za tu dobu změnilo, proto jsem nad tím popravdě tolik nepřemýšlel.
Měl jste i jiné nabídky z extraligy, případně z 1. ligy?
Měl jsem i jiné nabídky z obou soutěží.
Co vás přimělo k tomu, abyste se rozhodl pro Boleslav? Byla to třeba dobrá znalost zdejšího prostředí nebo třeba dobré zážitky z juniorky, kde jste býval nejproduktivnějším hráčem a vybojoval s týmem 2. místo v juniorské extralize?
Rozhodl jsem se asi po tom telefonátu Vencou Nedorostem. Ostatní týmy to řešily přes agenta a volaly právě jemu. Přímo mně ne. Já jsem říkal, že chci s někým konkrétně mluvit, aby mi řekl co a jak. Což se v případě Boleslavi přesně stalo.
Jakub Kotala na archivním snímku z roku 2015 v boleslavském dresu
V Boleslavi znáte z dřívějška dost lidí. Jak vzali to, že se vracíte zpět?
Psali jsme si jak s klukama z juniorky, tak i třeba s Růžou (Jan Růžička - pozn. red.) nebo s Bernym (David Bernad - pozn. red.), co už v A týmu hrají. Volal jsem si taky s Oldou (Oldřich Kopecký - pozn. red.), kustodem. Těšili jsme se na sebe.
Poprvé jste si zahrál extraligu zhruba před šesti lety právě v dresu Mladé Boleslavi, poté jste naskočil ještě do několika zápasů za Olomouc. Následně jste ale už dlouho extraligu nehrál. Co od ní nyní očekáváte? Jak moc se podle vás změnila?
Jak se změnila, to moc nevím. Úplně jsem to nesledoval, díval jsem se spíš potom na play-off. Co mám zprávu od kluků, tak trenér chce hodně bruslivý hokej, napadání a abychom hráli hodně na puku, takže to od Boleslavi očekávám. Co se samotné extraligy týče, je to posun. Hráči jsou zkušenější. Takže očekávám, že to bude kvalitnější. Jak moc, to se uvidí.
Jak v současné době probíhají tréninky? Jste stále v malých skupinách, nebo už není režim tak přísný?
První týden jsme byli rozdělení na tři skupiny. To bylo to nařízení, abychom byli po osmi. Teď jsme rozdělení do dvou skupin a co mám zprávy, tak to tak asi i zůstane kvůli kapacitě posilovny, abychom se tam nemotali všichni.
Jste rozdělení na útočníky a obránce?
Ne. To rozděloval kondiční trenér, nevím ale podle jakého klíče. Jsme tam namíchaní, i mladší se staršími a podobně.
Trénujete zatím jen v posilovně, nebo chodíte i běhat ven? Na co se zaměřujete?
Teď je to spíš taková ta silovější část. Ta rychlostní přijde až někdy v červnu. Běhat chodíme taky, na můj vkus až moc (smích), ale běháme zatím na hale, takže jsem zatím viděl jen posilovnu a malou halu. Ale už jsem tam slyšel i něco o nějakých schodech, takže tohle všechno přijde...
Vám tedy vyhovuje spíš posilovna než rychlostní trénink?
Radši jsem v posilovně. To mě baví. Běhání si vždycky vyloženě vytrpím, nebaví mě běhat tam a zpátky jak blázen. (úsměv)
Zabydlel jste se v Boleslavi dobře?
To bylo určitě všechno fajn. Jen jsme si to tady s přítelkyní objeli, spíš jsem si tak jako připomněl, kde co je. Město jinak znám, takže jsem věděl, do čeho jdu.
Jak vlastně vaše přítelkyně vzala to, že se stěhujete z Havířova prakticky na opačný konec republiky?
Vzala to v pohodě. Dělá si tady školu, bude teď státnicovat, takže píše diplomku a učí se. Nebyl to pro ni problém. Samozřejmě, bude to pro ni změna, že musela na druhou stranu republiky, ale řekla, že do toho jde se mnou. (úsměv)
Děkujeme za rozhovor.