Vojtěch Polák po premiéře v TELH: Neskutečný pocit, vážím si šance

Debut v seniorské soutěži si Vojtěch Polák připsal jako vůbec první hráč ročníku 2004. „Moc jsem si to užil. Je to pro mě neskutečný pocit, že jsem v šestnácti letech dostal takovou šanci. Vážím si toho,“ komentoval svou premiéru s nadšením.

„V šestnácti do toho skočil, jako když ho hodíte do vody. Jsme rádi, že jsme ho viděli. Když se mladí jeví dobře, tak se nebojíme je zařadit,“ sděluje Radim Rulík na účet nadějného útočníka a pokračuje: „Byl na jednom tréninku a šel do zápasu, všechno se to tak seběhlo. Na poslední chvílí vypadl David Cienciala, řešilo se to operativně, takže neměl čas s námi potrénovat a trošku se do týmu zabudovat.“

O tom, že by mohl nastoupit v úterní dohrávce 10. kola, dostal zprávy několik dní dopředu, avšak nic nebylo jisté. „Trenéři mi naznačili ve čtvrtek, že je možné, že naskočím do utkání. Pak jsem byl na jednom tréninku a v pondělí jsem se dozvěděl, že budu hrát,“ nastínil Polák.

V sestavě zaplnil místečko Oscara Flynna, který byl povolán do národního týmu, a tak měl po svém boku další mladé útočníky boleslavského kádru – Pavla Kousala a Ondřeje Najmana. Stihli se před zápasem sehrát? „S kluky to nějak vyplynulo. Bylo to super. Ještě jak jsou mladší, tak jsme si dobře rozuměli,“ těší šestnáctiletého forvarda.

Mládežnické soutěže dostaly stopku v polovině října minulého roku. Od té doby neměli dorostenci ani junioři možnost zápasové praxe. „Bylo znát, že jsem nehrál čtyři měsíce, ale teď už jeto lepší. Trénoval jsem každý den,“ popisuje debutant v boleslavském dresu.

Vojtěch Polák spadá kategoricky ještě do dorostenců. V letošní sezóně se tak stal v necelých sedmnácti letech nejmladším hráčem, který nastoupil do extraligového utkání. „To jsem nevěděl, vůbec jsem na to nekoukal. Nic speciálního to pro mě neznamená, ale jsem moc rád, že jsem dostal šanci,“ usmívá se.

V dorostenecké soutěži jezdíval často nájezdy, a tak padla otázka, zdali se o slovo přihlásil i v duelu s Litvínovem, který dospěl až do penaltového rozstřelu. „Trenéři se ptali, kdo si věří a kdo by chtěl jet, ale radši jsem se nepřihlásil,“ přiznává dorostenec a dodává: „Věřil bych si. Asi bych udělal kličku do bekhendu, jako to dělám pořád.“

Pokud by v letošní sezóně dostal další příležitost, změnil by svou hru následovně: „Vylepšil bych hru do obrany, být blíž ke hře a neodjíždět tolik od puku,“ uzavírá rozhovor nadějný mladík.