Trenér Radim Rulík: Byla to velice důstojná sezona. Celý tým pracoval výborně

Máte za sebou historicky nejúspěšnější sezonu, jaké ve vás převládají pocity?

Takové smíšené. Chtěli jsme to posunout ještě dál, ale bohužel se to nepodařilo. Jsme však strašně rádi, že jsme do posledního dechu, do poslední chvíle bojovali o to, abychom se dostali do finále. Myslím, že to bylo velice důstojné vystoupení.

Už přebolely okolnosti sedmého semifinále, nebo to je něco, co si člověk ponese delší dobu?

Myslím, že si to člověk nese delší dobu. Samozřejmě to strašně mrzí. O to větší bude motivace do další sezony. Každá sezona je ale jiná, a zrovna letos to vypadalo, že ta šance je obrovská.

Jak vysoko budete vy osobně v rámci své trenérské kariéry stavět tuhle sezonu?

Dá se říct, že od chvíle, kdy jsme sem přišli, tu práci stavím hodně vysoko. Mužstvo se neustále posouvá, celá organizace také. Myslím, že v tom trenéři cítí smysl své práce. Naplnění tady je, takže to stavím vysoko. Nikdy jsem ale nestavěl žádné žebříčky. Jsem každopádně rád, že se na tom tady můžu podílet.

Je to, co jste teď zmiňoval, důvod, proč jste podepsal další smlouvu?

Samozřejmě se to řešilo už během sezony. Je strašně důležité, že s tím trendem, filozofií, která tady je, souhlasí celý sportovní úsek. Dá se říct, že nejen kolem A týmu, ale v rámci celého klubu. To je strašně důležité. Potom člověk nemá úmysly něco měnit.

Když vezmeme sezonu od začátku, tak jak těžký byl ten podzim s karanténami, překládáním zápasů apod? A naučilo vás to něco nového?

Samozřejmě tam bylo přerušení ligy, prošli jsme si covidem, byly tam nějaké zdravotní komplikace. Když to ale potom v listopadu začalo, ukázalo mi to, že liga je možná zbytečně roztažená. Zpravidla se začíná v září a je to takové roztahané, jsou tam reprezentační pauzy, hraje se třeba jen dvakrát v týdnu. Ukázalo se, že mužstva jsou schopná hrát víc zápasů v menším časovém úseku. Myslím, že by bylo dobré to využít i do budoucna, může se tím trochu změnit ten zaběhlý stereotyp. Myslím, že hráči to zvládali, pro úroveň hokeje to bylo asi pozitivní víc než všechna ta negativa, jako třeba únavová zranění. Hrál se výborný hokej, i když chyběli diváci, a bylo to proto, že se hodně hrálo.

Po opětovném rozjetí extraligy už problémy nebyly, ale přesto – strašilo vás to, připouštěli jste si to?

Nepřipouštěli jsme si to, ale to riziko tam samozřejmě bylo. Věřili jsme, že tu sezonu zúročíme, že si play off zahrajeme. Nakonec se to podařilo. Nějak jsme se tím nezaobírali, věřili jsme, že to dobře dopadne.

Kdybyste měl vypíchnout největší plus a největší minus té sezony, co vás napadá?

Největší plus je asi to, jakým hokejem jsme se prezentovali v play off. Ukázali jsme, že jsme konkurenceschopní, že se můžeme měřit s nejlepšími týmy v extralize. Chybělo strašně maličko, abychom hráli finále. Myslím, že ani tam bychom nebyli za outsidera, že by to taky bylo vyrovnané. A minus? To byly zranění a odchody. Odešel Radim Zohorna, dlouhodobě se zranil Mário Lunter, takže jsme nebyli úplně v plné síle jako na začátku. Ty okolnosti ale člověk nezmění. Vždycky ty minusy jsou ohledně zdravotního stavu hráčů.

Hráči v průběhu sezony opakovaně zmiňovali, že za svou největší sílu považují dobrou partu. Souhlasíte s tím?

Hráči to tak nazývají. Já vždycky říkám, že se to ukáže na ledě, jak ten tým bojuje, jak si hráči dokáží pomoct. To si myslím, že mužstvo prokázalo, že vazby byly silné. Jsme za to moc rádi, protože nevyhrávají jednotlivci, ale kolektiv.

Ještě k Radimu Zohornovi – jak moc vám pomohl tu sezonu rozjet? A neměli jste obavu, že bude chybět?

Pomohl nám strašně moc. Jejich lajna byla jedna z nejlepších v extralize, sedli si a pořád se zlepšovali. Pomohli nám v tom rozjezdu, vyhoupli jsme se do čela tabulky. Věděli jsme, že na ten jeho odchod dojde. Počítali jsme s tím, nebyl to žádný šok. Pak se ale zranil Mário, a to už byl trochu problém. Tím se nám rozpadla celá první formace, na kterou jsme do té doby sázeli. Museli jsme složit novou, ale to se taky podařilo. Myslím, že jsme se s tím vyrovnali se ctí.

Je nějaký hráč, jehož výkony vás zaujaly nejvíc? Co třeba mladý David Moravec nebo brankář Jan Růžička?

Tak určitě oba gólmani, po celou sezonu podávali výborné a vyrovnané výkony. V brankovišti jsme měli jednoznačně velkou sílu. Jsem strašně rád za Davida Moravce, že se ve svém věku dokázal prosadit, využil příležitost a zlepšoval se. Jsem stoprocentně přesvědčený, že v něm je výborný potenciál do budoucna. Na spolupráci s ním se do příští sezony strašně těším – ale nejen s ním. Velikým překvapením byl i David Šťastný. Celou sezonu prokazoval kvalitu, bodoval, v životě neudělal víc bodů než letos. Pořád se zlepšuje, byla radost s ním spolupracovat, mužstvu strašně pomohl. Měl sezony, kdy to do půlky nebylo ono, pak už jo, ale letos byl tahounem od začátku do konce. Doufáme, že na to naváže v příští sezoně.

Co čeká hráče teď?

Ještě bych chtěl dodat k té otázce předtím… Zmínil jsem tady některé hráče, ale samozřejmě se nechci nikoho dotknout. Celé mužstvo pracovalo výborně, týmově, každý byl strašně důležitý. Kdyby tohle nebylo, tak bych nemohl ani vyzdvihovat jednotlivce. Ti byli dobří, ale bylo to proto, že dobří byli všichni.

A ten současný program?

Teď se o tom bavíme, jak dlouho dáme volno. Bude záležet na tom, kdy dostaneme informaci o začátku další sezony. Od toho se bude odvíjet nástup na led i příprava mimo led. Teď pracujeme s tím, že bude měsíc nebo pět týdnů volno. To se rozhodne v nejbližších dnech. Další návaznosti budou souviset s tím, kdy bude extraliga začínat, a může se stát, že budeme hrát i Champions Hockey League. To je taky zatím nejistá varianta, se kterou musíme počítat. Dozvíme se to v nejbližších dnech.

Poslední otázka – je něco, co byste vzkázal fanouškům, kteří se prakticky po celou sezonu nedostali na stadion?

To nám je všem nesmírně líto, že se nám takhle zadařilo a fanoušci u toho nemohli být. Jejich podporu jsme ale cítili. Doufáme, že příští rok už budou moct být s námi na stadionech a že budeme pokračovat v těch výkonech, jaké se nám dařilo předvádět letos.

Děkujeme za rozhovor.