Boleslavský trojlístek ve službách národního týmu aneb cesta juniorů mezi elitu
Sezona plná otazníků
Tři různé osudy boleslavských juniorů, jejichž sezonu zakončila mezinárodní akce – Mistrovství světa U18 v americké Texasu. Ale ještě předtím, než se mladíci na MS vydali, museli absolvovat cestu, která byla plná nástrah, ale i skvělých příležitostí. Pojďte si připomenout, co předcházelo jejich nominaci na šampionát.
Psal se říjen roku 2020, když se epidemiologická situace na území České republiky začala rapidně zhoršovat. Došlo k zastavení soutěží napříč všemi sporty. V listopadu pak dostaly některé ligy výjimku a za dodržování několika přísných opatření se daly znovu do pohybu. To ale nebyl případ té mládežnické. Přestože se na počátku roku spekulovalo o restartu některých soutěží, plamínek naděje zhasl dříve, než se stačil rozhořet. Únor přinesl definitivní rozhodnutí o tom, že ani v tomto ročníku Juniorská liga akademií nepozná svého vítěze. Spousta talentovaných mladíků tak dostala možnost debutovat v mužských kategoriích, které na sklonku roku 2020 dostaly zelenou.
Začneme od nejmladšího z trojice, tedy útočníka Gabriela Szturce. Sedmnáctiletý forvard odehrál před zastavením mládežnických soutěží za boleslavskou juniorku 11 zápasů, během kterých sesbíral šest bodů. Na počátku prosince debutoval v Chance lize za Ústí nad Labem, později dostal možnost zasáhnout i do devíti utkání nejvyšší české soutěže. „Každý zápas za muže mi dodává nové zkušenosti, které potřebuji. Jsem rád, že jsem dostal šanci v extralize i v Chance lize,“ váží si příležitosti. „Sezóna byla kvůli koronaviru složitá a náročná. Určitě mi pomohla se zapracovat do mužského hokeje a posunula mě dál,“ hledá pozitiva v již uplynulém ročníku.
V Chance lize debutoval i gólman Bruslařů Oliver Šatný, který po zastavení juniorské ligy byl více jak tři měsíce bez zápasové praxe. „Určitě to nebylo nic snadného, tři měsíce bez zápasu to je jako vstup do nové sezóny. Nicméně za zápasy v Ústí jsem neskutečně vděčný,“ cení si své šance mezi muži. S boleslavským A týmem v rámci posledního kola základní části zavítal na led pražské Sparty, byť jen v pozici náhradního brankáře. „Byl to parádní pocit, krýt záda takové legendě, jako je Švára (Marek Schwarz, pozn. redakce). Předvedl tam parádní výkon a díky němu jsme také vyhráli. K tomu se ještě zápas hrál v O2 aréně, takže zážitek taky super. Že na zápas pojedu, jsem se dozvěděl den předem, když jsem zrovna odjížděl z kempu s reprezentací,“ neskrývá radost nadějný gólman, jenž si na svoji premiéru u áčka musí počkat.
A jak hodnotí neobvyklý ročník? „Hodně specifická sezóna. Dlouho se nehrála juniorská soutěž, takže pro všechny mladé kluky hodně náročné, hlavně na psychiku. Myslím, že nám ukázala, že si musíme vážit toho, že můžeme dělat to, co nás baví. Protože kdybyste tohle vyprávěli někomu před dvěma lety, připadalo by mu to jako ze science fiction.“
Poslední z tria boleslavských reprezentantů je obránce David Moravec. Jihlavský odchovanec si svůj první start v tuzemské nejvyšší lize odškrtl v prosinci proti Liberci. Postupem času si svou hrou a pílí získal přízeň trenérů, kteří ho nasadili i do pěti vyřazovacích bojů v závěrečné fázi sezony. „Jsem neskutečně moc vděčný. Popravdě jsem ani nečekal, že by nějaký zápas mohl přijít, a když přišel, byl jsem nesmírně rád a užil jsem si ho,“ oplývá radostí mladý bek a pokračuje: „Byla to moje první sezóna v áčku, takže mi přinesla spoustu nových věcí. Od kluků se učím každý den něco nového. Jsem moc rád za to, jak mě vzali do party a pomáhají mi.“
O povedeném zápisu do extraligy vypovídá i anketa Nováček sezony 2020/2021, ve které se sedmnáctiletý Moravec umístil na šesté pozici. „Je hezké vidět, že jsem se někde umístil, ale moc na taková hodnocení nekoukám,“ reaguje na umístění.
MS? Zážitek na celý život
Letošní mistrovství světa "osmnáctek" se odehrálo od 26. dubna do 6. května v amerických městech Frisco a Plano. Zúčastnilo se ho celkem 10 zemí ze světa (Kanada, USA, Švédsko, Finsko, Rusko, Německo, Švýcarsko a Česká republika), jež byly rozděleny do dvou skupin. Český národní tým se na úvod turnaje střetl s Německem, proti kterému potvrdil roli favorita a zvítězil 3:1. K druhé výhře měli čeští reprezentanti blízko v zápase s Finskem, když na počátku třetího dějství vedli 5:3, nicméně utkání těsně před vypršením času mančaft ze Skandinávie otočil na konečných 5:6. Velmi povedený souboj předvedli i proti domácímu celku, ten musely rozhodnou až nájezdy – 2:1 pro USA. Poslední duel ve skupině se mladíkům nevyvedl úplně nejlépe a Rusku vysoce podlehli. Skupina tak pro ně skončila čtvrtým místem, které jim určilo nejobávanějšího soupeře - Kanadu. Utkání, které rozděluje turnaj na úspěšný a neúspěšný, uteklo českým mladíkům už v úvodu. Hráči s javorovým listem na dresu si vybudovali pohodlní náskok a po zbytek času zápas kontrolovali a dokráčeli si pro důležité vítězství. Útok českých barev na medaile byl zastaven už v první vyřazovací fázi.
Kdyby turnaj měli popsat jedním slovem, které by to podle hráčů bylo? „Asi to bude „frustrace“, protože ten konec nedopadl podle našich představ,“ mrzí Šatného.
Šampionát provázelo mnoho restrikcí, které byly mnohdy velmi přísné. „Před mistrovstvím jsme měli cca 2 měsíce přípravu. První měsíc jsme mohli jezdit na víkendy domů, ale pak už jsme museli být jenom na hotelu a nemohli se s nikým vídat. IIHF to všechno bralo hodně zodpovědně, nastavená pravidla byla dost přísná. Měli jsme kvůli tomu i hodinové porady. Celé mistrovství jsme museli mít nasazené roušky, pouze na pokojích, u jídla a na trénink jsme si je mohli sundat. Každý druhý den pak byly testy na covid. Bylo toho samozřejmě mnohem víc, ale to bych tady byl do zítra,“ popisuje omezení Šatný.
Po příletu je odvezl autobus na hotel, kde museli strávit dva dny v izolaci. „Nebylo to nic příjemného, lezlo to docela na nervy, ale dalo se to zvládnout. Na pokoji jsem byl se Šturcíkem, takže jsme si pouštěli nějaké filmy nebo písničky,“ líčí dlouhé chvíle Moravec. „Skoro po celou dobu jsme se koukali na Netflix a přes dobu karantény jsme dostávali program od kondičního trenéra. Jídlo nám vždy nechávali před dveřmi,“ dodává Szturc.
Statické okénko národního týmu v počtu kanadských bodů ovládli hráči Mladé Boleslavi. Gabriel Szturc ve čtyřech zápasech zaznamenal tři góly a jednu asistenci. „Určitě je to super, ale mnohem víc mě mrzí zápasy na MS, které jsme měli velmi dobře rozehrané, ale nakonec jsme je nezvládli.“ Stejným počtem bodů, ale v obráceném pořadí (jeden gól a tři asistence), se pyšnil David Moravec. „Já to nějak moc nevnímal, chtěli jsme do každého zápasu jít na sto procent a vyhrát ho. Bylo jedno, kdo bude bodovat, jestli já nebo ostatní kluci, hlavní pro nás bylo získat ze zápasu nějaké body.“
A co byla podle mladíků největší síla a slabina týmu? „Myslím si, že jsme měli, až na výjimky, velmi dobré vstupy do utkání, ale bohužel naše největší slabina byla vyloučení,“ hodnotí Szturc. „Největší síla týmu byla určitě chuť něco dokázat. A taky to bylo do třetího zápasu vidět. Myslím, že nikdo z týmu nevěděl, proč se ty poslední dva zápasy takhle nepovedly,“ uzavírá Oliver Šatný.
Na nejlepší zážitku se boleslavští borci shodují: „Největší zážitek bylo, i přes opatření, celé mistrovství. Jsme rádi, že jsme mohli reprezentovat.“
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Příspěvek sdílený BK Mladá Boleslav (@bkmladaboleslav)
