Radim Rulík: Postavení v tabulce není tragické, nejsme to teď ale my
Pane trenére, nedávno se sezona zlomila ve své polovině. Jak byste tu první část zhodnotil?
Začátek výborný, druhá čtvrtina se nám bohužel moc nepovedla. Došlo k určitým změnám v kádru, mužstvo se poměrně obměnilo, takže teď potřebujeme, aby si to začalo trochu sedat, aby se ti noví hráči zapracovali do systému, který chceme hrát. Zatím se to bohužel úplně nedaří. Poměrně dost nás nabourala i listopadová reprezentační přestávka, kdy jsme měli hodně hráčů mimo tým, mimo trénink. Samozřejmě jsme rádi, že se kluci dostali do nároďáku, ale v procesu nám chybělo osm lidí, a to už je znát. Do toho několik zranění, nemocí. Postavení týmu v tabulce tragédie není, ale určitě jsme si vědomi, že to teď není ono. Máme obrovskou motivaci se zlepšit a vybojovat co nejlepší umístění po základní části.
Co teď hráčům nejvíc vytýkáte? Na čem se snažíte nejvíc pracovat?
Vždycky jsme to měli postavené na tom, že ty věci, které jsme trénovali na tréninku, jsme dokázali přenést do zápasu a těm věcem jsme věřili. Teď se nám to nedaří. Nemáme takový stabilní výkon, jaký jsme mívali. Dokážeme jeden zápas urvat, vybojovat ho a za dva dny máme najednou bojovnost poloviční, zaujetí pro hru slabé, což se hned odrazí na výsledku. Snažíme se pracovat na psychické stránce, protože ta v tom hraje velkou roli. Momentálně stručně řečeno nedáváme góly, což ti hráči samozřejmě cítí a nějakým způsobem je to limituje. Musíme se snažit být v těch zápasech co nejpoctivější a prostě převádět ty výkony z tréninků do utkání, jako jsme to dokázali na podzim. Není nutné vyhrávat o parník, stačí výsledky 1:0, 2:1, ale prostě získat zpátky sebevědomí.
Abychom nebyli jen negativní, je něco, za co naopak hráče chválíte?
Jedna věc je výsledek a druhá je předvedený výkon a herní směr. Dokážeme se v bojovnosti vyrovnat Olomouci, která je jí proslulá. Odvedli jsme tam v rámci okolností maximum, přesně takhle bychom si naše zápasy představovali. I kdybychom to utkání prohráli. Takže tehdy jsme kluky chválili. Na druhou stranu o dva dny později máme v zápase s Pardubicemi hlavy nastavené zase úplně jinak. Což je špatně, tam už nebylo za co moc chválit, prohra neprohra. Musíme se zbavit těch výkonů „jako na houpačce“. Nemůžeme se složit z jedné prohry, která klidně může přijít i po dobrém výkonu, ale taky se nemůžeme zbláznit radostí z jednoho vítězství.
Nedá mi to nezeptat se na Davida Štastného. Jak moc takový hráč chybí? A pokud je mi známo, měl by se pomaličku vrátit do zápasů, tak jak zabránit tomu, aby neskončil zavalen obrovským tlakem?
Tomu asi tak docela nezabráníme. Ale on to unese. Je to strašně odolný hráč, který dle mého názoru nemá s tlakem na svou osobu žádný problém. Rád bych zdůraznil, že určitě nestavíme na jednom hráči, ale je potřeba si přiznat, že to bude obrovská vzpruha pro celý tým. Hráč jeho typu vždycky chybí hodně. V určitou chvíli jsme se s tím bez něj popasovali dobře, ale v další chvíli už zase bohužel ne.
Jak moc teď řešíte své postavení v tabulce?
Stručně řečeno máme teď jiné starosti. Jak jsem říkal, potřebujeme se srovnat herně i psychicky. Potřebujeme, abychom to zase byli „my“ se vším všudy. Sedět u počítače a koukat do extraligové tabulky teď nemá naprosto žádný smysl. Jednak je před námi ještě velká spousta zápasů, jednak se tyhle věci mění rychlostí blesku. Týmy jsou hrozně vyrovnané, de facto neexistují favorité, v každém zápase se můžete stát cokoliv. Za čtrnáct dní může být všechno jinak – jak do pozitivna, tak do negativna. My jsme věděli, že tahle sezona bude extrémně náročná, mluvili jsme o tom už před jejím začátkem. Je to kombinace vícero faktorů – vlastní očekávání, situace na hráčském trhu, štěstí, zdraví, psychické rozpoložení… Mohl bych pokračovat a pokračovat.
Co byste vzkázal fanouškům?
Předně bych jim rád popřál krásné a klidné Vánoce a šťastný nový rok. Těm, co nás chodí podporovat přímo na stadion, děkuji, choďte dál, vím, že tahle doba je pořád hodně divná. A mějte s námi trpělivost, uděláme, co bude v našich silách.
Děkujeme za rozhovor.