Cíl je dostat se co nejdál od posledního místa, říká Martin Ševc. Proč Bruslaři na konci ledna netrejdovali?

Proč se Bruslaři letos nijak neprojevili v těch posledních dnech, které ještě umožňovaly hráčské transfery?

S ohledem na to, v jaké pozici jsme a v jakých vodách se pohybujeme, jsme ten deadline měli trochu dřív než na konci ledna. Přišel 15 zápasů před koncem základní části. Pořád musíme počítat s tím, že baráž je reálná hrozba, kterou hráč bez 15 zápasů v našem dresu v základní části nemůže hrát. Kohokoliv bychom přivedli teď, mohl by odehrát jen zbytek základní části. Koukat směrem nahoru by bylo jako věřit na Ježíška. Nemožné to samozřejmě není, ale jsem realista. A kdybychom museli nedejbože koukat směrem dolů, byl by nám takový hráč k ničemu.

Jak jste spokojený s hráčskými trejdy, ke kterým došlo dříve?

Tím, že se bohužel nedařilo, přišly ty trejdy poměrně brzy a taky jich bylo relativně dost. Z jedné třetiny jsme byli nuceni překopat obranu, což si myslím, že se povedlo. V mých očích se stabilizovala. Co se útoku týče, tak asi nejcitelnějším zásahem byl odchod Aaltonena. Vím, že z pohledu kanadských bodů to spoustě lidem nedávalo smysl, nám to ale rozhodně dávalo smysl z pohledu týmu. Když jsme hráli v pěti a on byl na ledě, hráli jsme vlastně ve čtyřech. Vím, že fanoušci jsou určitě zvědaví a zajímala by je spousta věcí, hodně se toho namluvilo třeba o příchodu Pituleho, který nám mimochodem smysl dával a pořád dává, nějaké detailnější hodnocení bych si ale nechal až po sezoně. Pořád je před námi hromada práce a je potřeba soustředit se teď na ni.

Kolik se toho v případě hráčských trejdů nepovedlo dotáhnout?

Vedli jsme spoustu jednání, ale jakmile jste v pozici, kdy máte mizerné naděje na play off, tak ti hráči to samozřejmě vnímají. Pochopitelně chtějí do týmu, který má vyhlídky do play off. V několika případech se pak stalo, že hráč by sem třeba i rád šel, ale zase ho neuvolnil tým, ve kterém právě působí.

Před týmem je posledních deset zápasů letošní základní části. Jaké si dáváte cíle?

Já vím, že je to strašná fráze, ale u nás teď platí dvojnásob. Prostě musíme jít zápas od zápasu a pokusit se sebrat ještě maximum bodů. Snažit se vyhrát a bodovat v každém utkání. Co možná nejvíc se vzdálit od toho posledního místa a co možná nejdřív si zajistit záchranu.

Jakým dojmem na vás teď tým působí? Jaká je nálada v kabině?

Bojovná. Konečně je z nás cítit něco pozitivního, troufám si říct, že to vnímají i diváci na tribunách. Za předposlední čtvrtinu se nám povedlo udělat 17 bodů, a to má samozřejmě efekt i na psychiku. Když přibývají body, přibývá i sebevědomí. Je vidět, že naše hra se trochu stabilizovala, a že snad máme i tu stoupající tendenci. Na druhou stranu ale samozřejmě nijak nejásáme, k tomu důvod určitě není.

Už poměrně dlouho chodíte při zápasech na střídačku. Proč?

Beru to tak, že jsem součástí týmu, a že jsem za to taky zodpovědný. Chtěl jsem klukům ukázat, že jsem v tom s nimi. A samozřejmě taky zkusit pomoct nějakou tou radou.