Jan Růžička: Klobouk dolů před kluky i fanoušky. Všichni jsme ukázali charakter

Honzo, gratuluji k vítězství. Jelikož pro vás všechno dobře dopadlo, dovolím si na úvod začít trochu odlehčeně a popřát vám k dnešním narozeninám. Hřeje to vítězství díky nim o to víc?

Děkuji. Faktem je, že dnešek byl trochu zvláštní, všichni se mnou chtěli mluvit, všichni mi chtěli poblahopřát. V tom ten den byl o trochu jiný. Ale samozřejmě mnohem důležitější pro mě byl ten zápas. Všichni jsme věděli, o co tu hrajeme… (odmlčí se) Já jsem vážně strašně šťastný, že jsme to zvládli.

Když ještě na chvíli zůstaneme u vás, tak pro vás je to druhá vychytaná nula v řadě, a to v časech, kdy jste se neustále nervózně dívali přes rameno. Jak hodnotíte sebe, potažmo tedy celý tým?

O sobě určitě mluvit nebudu, to musí jiní. Radši bych mluvil o týmu a tady musím říct jediné: klobouk dolů, že se nám to podařilo. Ta touha obhájit si to třinácté místo byla hodně silná. Myslím, že někdy v polovině sezony by na nás moc lidí nesázelo. Nakonec se ukázalo, že v naší kabině je mnohem větší charakter, než kolik jsme ho po většinu sezony ukazovali. Chci všem klukům, od kustoda až po toho posledního hráče, moc poděkovat, že jsme to zvládli a dotáhli do šťastného konce.

On to ale ještě tak docela konec není. Zbývá odehrát čtyři zápasy a vy už se můžete dívat jen a pouze nahoru.

Já jsem až do dnešního dne vůbec nahoru nekoukal. Primárně jsem se soustředil jen na to, abychom se vyhnuli tomu poslednímu místu. Takže ano, úplný konec to není a já můžu slíbit, že do těch posledních zápasů dáme všechno. A uvidíme, co z toho bude.

Lze to brát tak, že ten vámi zmiňovaný charakter přebil všechno, o co se Kladno ještě pokoušelo? Protože vy jste do toho zápasu vstoupili jako do zápasu sezony…

Za mě jsme to brali jako sedmý zápas play off. Samozřejmě jsme věděli, že máme nějaké body navíc, ale to v tu chvíli prostě neřešíte – chtěli jsme něco za každou cenu ukončit, a tak jsme do toho prostě dali všechno. Věděli jsme, že když vyhrajeme, bude to stejně jako v play off konec. Řekl bych, že nám pomohlo, že jsme naposledy hráli v neděli, a že co jsme se v úterý sešli, na nic jiného jsme nemysleli.

Na kladenském stadionu jste byli de facto doma. Zatímco domácí vlastně nefandili, za vámi dorazily tři autobusy fanoušků a nebylo slyšet nikoho jiného.

I fanouškům patří obrovský dík. Zírali jsme, kolik lidí sem za námi vážilo cestu a co všechno tu předvedli, aby nás povzbudili. Opravdu mockrát děkujeme, zvládli jsme to i díky nim. Celé je to pro nás o to cennější, že tohle krásné gesto udělali po celé téhle nepovedené sezoně.