BK MLADÁ BOLESLAV

Jan Plachý: Největší smysl tomu letos dali fanoušci. Za ten pocit moc děkuji

22. 3. 2024
Autor: Jitka Čechová
M l. B o l. – Už tradiční posezónní rozhovor s mužem, jenž má v Bruslařském klubu hlavní slovo, i tentokrát přináší tak trochu jiný náhled na veškeré hokejové dění v Mladé Boleslavi. Přečtěte si, co na extraligový ročník 2023/2024 říká ze svého úhlu pohledu spolumajitel Jan Plachý:

Pane Plachý, jednoduchá a zároveň složitá otázka na úvod. Jak několika větami shrnout právě skončenou sezonu z pohledu Bruslařů?

S pokorou přijímám, že to dopadlo, jak to dopadlo. Ve finále jsem šťastný za to, že jsme se vyhnuli větším problémům. Protože rozhodně mohly být větší. Já jsem realista, takže jsem neskákal radostí do stropu, když jsme třikrát hráli semifinále nebo když jsme v covidové sezoně skončili třetí. Takže se ani na druhou stranu teď nehroutím, že jsme skončili třináctí a jen tak tak jsme utekli baráži. Prostě to obojí ke sportu patří. Úspěch i neúspěch. Každopádně je třeba zdůraznit, že letošní sezona je obrovský neúspěch a neznám nikoho, kdo by tvrdil něco jiného.

Jak náročná byla ta sezona pro vás osobně? Jak jste ji prožíval?

Přiznám se, že na začátku jsem si to asi nechtěl připouštět. Že opravdu hrajeme špatně, a že k nám ty špatné výsledky patří. Ale jak ta sezona pokračovala a bylo to horší a horší, tak to na mě samozřejmě začalo doléhat. Snad už trochu tradičně to vygradovalo zápasem s Libercem, kdy jsme prohráli 0:8, a kdy jsme už prostě věděli, že s tím musíme něco udělat. Tehdy jsem pochopil, že jsme opravdu v průšvihu. Vůbec nejhůř mi bylo, když jsme ztráceli sedm bodů na Kladno. To se přiznám, že už jsem nás viděl v baráži.

Podruhé za sebou klub v průběhu sezony odvolal trenéra. Byla to těžká volba?

Jirka Kalous je významná osobnost českého hokeje. Pracuje na svazu, je to asistent národního týmu. Navíc je to vzdělaný a nesmírně příjemný člověk. Občas se stane, že naproti vám sedí člověk, nad kterým kroutíte hlavou, ale tohle rozhodně nebyl ten případ. Navíc se sluší říct, že tu nechal část peněz, protože si uvědomoval, že ty výsledky jsou opravdu špatné. Po lidské stránce proti němu nemůžu říct půl špatného slova.

Richard Král v Boleslavi byla a určitě stále je velká persona. Bylo to pro vás nějak zásadní? Jste rád, že je takový člověk zpátky v klubu?

Samozřejmě, že ano. Šel do prostředí, které dobře zná, zná i lidi, kteří tu pracují. Navíc se v Pardubicích vypracoval ve zkušeného trenéra. Tohle všechno byly důvody, proč jsme ho chtěli angažovat. Klidně ale můžu přiznat, že nás to stálo nemalé peníze, a že majitel Pardubic nám dal citelně sežrat fakt, že od nás musel vykoupit Radima Rulíka. Ale takový už je tenhle byznys.

Osvědčilo se za vás nové trenérské seskupení?

Z krátkodobého pohledu, kdy šlo hlavně o to vyhnout se baráži, se samozřejmě osvědčili a cíl splnili. Za to jim patří velké poděkování. Na větší hodnocení je ale ještě čas. Teď si budou moct udělat po svém letní přípravu, později vyjedou s týmem poprvé na led. Teprve teď budou mít prostor mužstvu skutečně vtisknout nějakou tvář a dát tomu mnohem víc než naskakovat do rozjetého vlaku v sezoně. Upřímně doufám, že si k tomu všemu budeme moct říct víc za rok na jaře.

Dá se nějak stručně shrnout, co vás zklamalo nejvíc?

Co mě zklamalo? Nedokázali jsme trefit ani jednoho cizince. Samozřejmě to všechno není jen jejich vina, ale tohle je prostě fakt. Nebyli jsme schopní nahradit střelce gólů, které dávali Kousal, Najman nebo Šťastný. Kdybychom to dokázali, kdybychom přidali 20 nebo 30 gólů, jsme někde v polovině tabulky, kam zhruba patříme. Místo nich jsme přivedli cizince, kteří prostě nefungovali tak, jak jsme očekávali. Toho jediného, který možná za něco stál, Tima Söderlunda, jsme pustili bez náhrady do Plzně. Prostě jsme udělali hodně chyb. Dost se toho namluvilo o Aaltonenovi, mně se na začátku líbil, pak začal postupně odpadávat. Nejspíš v rámci nějakého mentálního nastavení. Ale není možné házet všechno jenom na něj. Znovu opakuji, že to mužstvo jsme prostě nesestavili dobře a v průběhu sezony jsme do něj museli udělat obrovské množství zásahů, abychom se vyhnuli baráži. A co si budeme povídat – v téhle věci nám hodně pomohla i štěstěna, protože Kladno pak mělo spoustu zraněných a taky nějaké disciplinární tresty.

V průběhu sezony se objevovaly hlasy, že Boleslav chce sestoupit. Dostalo se to k vám? Co jste na to říkal?

Z toho mi vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. Vůbec nechápu, kde se tyhle řeči vždycky berou. Nikdo z nás ani na okamžik sestoupit nechtěl. Já, manažeři klubu, trenéři, hráči. Nikdo. Možná ale i tohle byla jedna z věcí, která nás stmelila.

Co říct na práci Martina Ševce?

Pravdou je, že mužstvo prostě sestavoval on, takže ta odpovědnost jde primárně za ním. Hodně to konzultoval s Jirkou Kalousem, hlavně ty finské hráče, využíval rad i reprezentačního trenéra Jalonena, kterého zná ze Lva Praha. Na druhou stranu není v tom klubu sám a není to jenom o něm. I já jsem mohl kolikrát říct „Ne, tohohle ne, najdi jiného.“ a neřekl jsem to. Další věcí je, že on má hrozně blízko ke kabině. Ti kluci ho absolutně respektují a berou ho. A to, že pak šel na střídačku a ty těžké chvíle trávil s nimi, určitě hodně znamenalo. Nikdy jsem od něj neslyšel „Já na to kašlu, balím to.“, nikdy se na nic nevymlouval nebo to neházel na jiné. Vyčítat se mu dá určitě ledacos, ale tohle se mi na něm líbí.

Mluvil jste o tom, že se nepodařilo nahradit góly, které dávali Kousal nebo Najman. Teď odchází Róbert Lantoši, který byl v letošní sezoně jednoznačně nejproduktivnějším Bruslařem. Nemáte obavy, že se situace může opakovat?

Nemůžu teď mluvit o konkrétních hráčích, ale ty, které už máme podepsané nebo kteří jsou těsně před podpisem, mi dávají naději, že letošní sezonu opakovat nebudeme. Pokud ti hráči odvedou to, co odvést mají a co běžně odvádějí, tak věřím, že to bude dobré.

Mrzí vás, že se Lantošiho nepodařilo udržet?

Samozřejmě. Dělali jsme pro to všechno, co jsme mohli. Sešel jsem se s ním i já osobně. Ale zkrátka celoevropsky prostě nejsou hráči, o čemž jsme se letos přesvědčili na vlastní kůži. Takže je logické, že po někom takovém sáhnou mnohem prestižnější hokejové adresy a my to bereme a respektujeme. Nezbývá než Róbertovi poděkovat, protože co si budeme povídat – letos k tomu nejhoršímu nedošlo z velké části jeho zásluhou. Takže děkujeme a přejeme mnoho štěstí.

Zmínil jste, že prostě nejsou hráči, a že to Bruslařský klub pocítil na vlastní kůži. V čem?

Ve Švédsku končil Zdráhal. Nabídli jsme mu velké peníze, abychom ho získali, ale přeplatily ho Vítkovice, které byly v té době ve stejných potížích. Pak se na trhu objevil Káňa, i jemu jsme nabídli velké peníze, ale šel domů a vybral si Olomouc. Ještě snad o něco větší peníze jsme nabízeli Pláškovi, rozhodl se taky pro Olomouc. Někoho sehnat nebo i přeplatit je nesmírně těžké a nikdy v té krizi není člověk sám. Vždycky je nějaký další klub, který se taky topí, a který taky hledá záchranný kruh. A pak samozřejmě hrají roli rodinné důvody, bydliště. Ti kluci jsou slušní, poděkují za nabídku, ale prostě se vrátí domů.

V posledních letech jsme se bavili o tom, že se z Boleslavi stala dobrá hokejová adresa. Nemáte obavu, že to poslední dva ročníky mohly trochu narušit?

To si upřímně nemyslím. Jsme čtyřicetitisícové město a v posledních deseti letech jsme hráli třikrát semifinále a v covidové sezoně skončili po základní části třetí. Skupinu o udržení jsme hráli jednou a teď jsme se poprvé nedostali do play off. Jsme kousek od Prahy, takže jsme atraktivní i pro cizince, kteří tam můžou dát do školy děti. Troufám si říct, že jsme pořád dobrá hokejová adresa.

Kdykoliv se nedaří, přichází na přetřes otázka, zda hráčům sáhnout či nesáhnout na peníze. Jaký je na to váš názor? Zvažoval klub takový krok, případně učinil jej?

Neučinil. Řeč na to možná padla, ale spíš v emocích a ve vzteku. Nejsem zastáncem toho pokoušet se měnit něco, na čem se obě strany na začátku nějak dohodly. Nedokážu si představit, že bychom někomu řekli „Hraješ blbě, dostaneš polovinu.“ Stejně jako třeba nejsem zastáncem toho, že když se chci hráče zbavit, pošlu ho v šest ráno na trénink, což se mimochodem v extralize taky občas děje. Asi můžu přiznat, že zvažujeme, že základní mustr smluv upravíme směrem do budoucna, abychom v takových případech měli nějaké možnosti, ale zpětně rozhodně nic takového dělat nebudeme.

Někdy od poloviny či konce ledna se nakonec přeci jen začalo relativně dařit a předkolo play off tak Bruslařům uteklo o několik málo bodů. Možná, že kdyby se ještě dvě tři kola hrála, tak by to vyšlo. Mrzí vás to hodně?

To jsou kdyby. My musíme vycházet z toho, že jsme před Vánocemi byli výrazně poslední. Léčba Richardem Králem trvala déle, než jsme čekali. Povedlo se udělat nějaké pozitivní změny, hodně nám pomohli Gewiese, Pavlík, Lintuniemi. Góly jsme sice nedávali dál, ale povedlo se nám nastartovat to vzadu. Včetně gólmanů. Novotný nám doma vychytal Hradec a zápas v Brně. Růžička po repre pauze byl tím Růžičkou, kterého pamatuju ze semifinále 2020/2021. Předváděli jsme nesmírnou obětavost a hráli takové svoje malé play off už někdy od ledna. Kolikrát to bylo na hranici sebeobětování a na některé zákroky nebo zásahy jsem nevěřícně koukal i já sám. Ale na víc to letos prostě nebylo a upřímně řečeno by to snad ani nebylo fér. A hlavně bychom to už asi ani neměli s kým hrát, jak jsme byli pomlácení.

Ona obětavost a pomlácenost nakonec vedla k tomu, že za A tým hrálo i poměrně dost juniorů. Jaký na vás udělali dojem?

Velmi dobrý. Velmi. Nerad bych to zakřikl, ale myslím, že tohle je jedna z věcí, které celkem umíme. Byl bych šťastný, kdyby se nám podařilo zase udělat nějakou lajnu, jako byla kdysi slavná HyMuLe (Hyka, Musil, Lenc, pozn. red.) nebo Kousal, Najman, Flynn. Troufám si říct, že k tomu máme i nakročeno. Bohužel to pak bude mít tu odvrácenou stranu, kdy nám ty kluky zase někdo sebere. (úsměv) Ale to k tomu prostě patří, to je úděl Mladé Boleslavi. My nejsme velkoklub. Na druhou stranu, když pak vidíte Hyku v Pardubicích, Kousala s Najmanem ve Spartě, Flynna v Liberci, Lence ve Švédsku – člověk cítí nějakou tu hrdost. Těm klukům to přeju a pro nás je to vizitka. Kdybychom se měli bavit o letošních pozitivech, tak bych mladé kluky zmínil možná vůbec jako první. Že když prostě bylo nejhůř, sáhli jsme do vlastních řad a ono to stálo za to.

Nějaké další pozitivum?

Lidé. Fanoušci. Naprosto jednoznačně. Mladí hráči a fanoušci. Čtenář promine, ale i když jsme byli v totálních sračkách, tak nás v tom nenechali. A přiznávám, že po posledním domácím zápase s Olomoucí mi naprosto vyrazili dech. Ta obrovská děkovačka, to choreo. Vary v tom kole porazily Spartu, takže jsme věděli, že máme po sezoně, ale lidé nám vlastně děkovali. Pak všechny ty děkovačky po těch sem-tam-výhrách, jako kdybychom vyhráli titul. Tleskali nám vlastně i po prohrách. Neustále nám dodávali pocit, že v tom nejsme sami, a že má smysl se pro ně zas a znovu snažit. Já osobně to vnímám tak, že jenom pro tohle, kvůli těm lidem, má opravdu smysl to dělat dál. A za ten pocit moc děkuji.

Když už jsme u podpory klubu, co na tuhle sezonu říkali partneři?

Nebudeme si nic nalhávat, tohle se jim samozřejmě špatně vysvětluje. Rozpočtem na třinácté místo rozhodně nepatříme. Máme tu největší a nejprestižnější firmu v republice, takže se tomu samozřejmě chcete nějakým způsobem vyrovnat. Děláme vlastně vyžití pro její zaměstnance a tahle situace se prostě složitě obhajuje, to je fakt. I proto patří všem našim partnerům dík. ŠKODA AUTO, Odbory KOVO a ŠKOENERGO jsem už teď vlastně zmínil, ale je to samozřejmě i celá řada dalších partnerů, kterým patří náš dík za trpělivost i spolehlivou a věrnou spolupráci.

S čím tuhle sezonu uzavřete? Budete si z ní chtít něco vzít nebo na ni raději co nejrychleji zapomenout?

Samozřejmě, že se z ní budeme chtít poučit. Já to beru tak, že tohle je totální dno. Pod tím dnem je sice ještě jedno, ale o něm se vůbec nechci bavit. Tohle bylo naše dno a já říkám, že ze dna vede cesta jenom nahoru. Jenom blázen by se nepoučil, musíme se poučit. Jestli by nás měla čekat další taková sezona, tak pak už asi můžu odvolat jenom sám sebe.

Asi už můžeme zabrousit i směrem do budoucna, v řešení je teď momentálně sportovní úsek klubu, do kterého má od května nastoupit Tomáš Vlasák. Co říct k němu?

Asi bych se ještě na okamžik vrátil zpátky a poděkoval Jardovi Látalovi, který nám v loňské sezoně pak začal dělat takového neoficiálního konzultanta, respektive krizového manažera. V některých jednáních nám hodně pomohl, takže za to mu patří velký dík. I on nám pomohl uvědomit si, že potřebujeme někoho zkušeného.

Ale teď už k vaší otázce a Tomáši Vlasákovi – bavíme se o tom celou dobu, třinácté místo je prostě průšvih a my máme vůči partnerům a lidem odpovědnost s tím něco udělat. Tahle myšlenka vzešla ode mě, Tomáše jsem kontaktoval já osobně, protože to vidím tak, že by bylo dobré ten sportovní úsek posílit o někoho, kdo to dělá dlouhodobě, kdo měl výsledky, kdo je v tom maximálně zkušený a kdo má i dobré charakterové vlastnosti.

Co si od působení Tomáše Vlasáka v klubu slibujete?

Především dlouhodobost, stabilitu a nějakou kontinuální práci. Určitě nechceme měnit sportovní manažery jako na běžícím pásu. Tomáš v Plzni působil devět let a bylo by skvělé, kdyby minimálně stejně dlouho působil i u nás.

Před chvílí jsme si řekli, že hráčský kádr už je de facto hotový. Co teď tedy bude náplní jeho práce?

Samozřejmě to teď není o tom, že má Tomáš Vlasák skládat tým. Tomáš je až do konce dubna smluvně vázán v Plzni a je to takový profík, že se s námi o čemkoliv, na čem pracují tam, odmítá bavit. Ne že bych to po něm chtěl. On pochopitelně ví, koho máme podepsaného my a já vím, že se o tom naopak nebude bavit tam. Jak říkám, je to prostě profesionál, se kterým počítáme na delší čas.

Jaká bude role Martina Ševce?

S Martinem nadále počítáme. Je to výborný charakter, který se k věcem staví čelem a takových lidí se nerad vzdávám. Jednou už nám podobné duo fungovalo, čímž myslím Radima Vrbatu a Vencu Nedorosta, a já věřím, že to bude fungovat zas. Jakmile Tomáš v Plzni skončí a prvního května se oficiálně objeví u nás, tak si všechno v klidu probereme a rozdělíme kompetence.

Děkujeme za rozhovor.