Pomáhat by se mělo. Je skvělé, že se můžeme zapojit všichni, říká David Bernad

13. 11. 2023

Autor: Klub

M l. B o l. – Tak trochu patronem letošního charitativního zápasu, který je na programu v pátek 17. listopadu od 16 hodin s Litvínovem, je obránce David Bernad. Letošní podpora směřuje opět k mladoboleslavské Klaudiánově nemocnici, i když tentokrát v trochu netradiční podobě – namísto obvyklého konkrétního oddělení budou Bruslaři sbírat finanční prostředky na návštěvy tzv. terapeutického koně, o čemž jsme psali zde. Jaký vztah má právě ke koním David Bernad a jsou i pro něj tak trochu terapií?

BK Mladá Boleslav pořádá charitativní zápas ve speciálních dresech již pošesté. Jak důležité jsou podle vás takové věci?

Charitativní zápasy jsou za mě skvělá věc. Pomáhat se musí všem, respektive mělo by se, a kdy to jenom jde. Jsem rád, že se do toho zapojuje celý klub. Spolupracujeme s Klaudiánovou nemocnicí a oni nám to zase vracejí, když je potřeba. Jak jsem říkal, je to skvělé a jsem moc rád, že toho můžeme být součástí.

Jak už jste zmínil, spolupracujete s Klaudiánovou nemocnicí. Předpokládám, že vy hráči k ní máte často blízko, nepochybně víc, než byste chtěli...

Spolupráce s Klaudiánovou nemocnicí probíhá vlastně po celou dobu, co jsem tady v klubu. Vycházíme si vstříc, my jim pomůžeme takhle charitativní akcí, což je pro nás to nejmenší. Pak jsou to samozřejmě návštěvy nemocnic, myslím tedy ty domluvené. (úsměv) Ne takové ty neplánované, když se nám něco stane. To už je horší, ale přesně tak, občas tam zavítáme, i když sami nechceme.

Letos půjdou vybrané prostředky na asistenčního koně. Slyšel jste někdy o tom, že i kůň může jít do nemocnice za nemocnými a psychicky jim tak pomoct?

Úplně jsem to neslyšel takhle konkrétně o koních, spíše se v tomto duchu mluví o psech a menších zvířatech. Byl jsem ale mile překvapen. Na farmě, kde jsme byli, to bylo skvělé. Ta zvířata jsou boží, takže věřím tomu, že pro ty lidi to musí být velký relax a pohoda.

Vy sám jste vlastně u koní vyrostl, nějakou dobu jste jezdil parkur. Měl jste někdy dilema, zda se stanete hokejistou nebo právě zůstanete u koní?

Přivedla mě k tomu mamka, mohlo mi být tak 8 nebo 9 let. Začal jsem jezdit a moc mě bavila i ta všechna práce okolo toho. U hokeje jsem ale byl mnohem dřív a když jsem odcházel do Boleslavi, tak to rozhodování mezi hokejem a koňmi samozřejmě přišlo, protože obojí už stíhat nešlo. Hokej nakonec zvítězil a asi to tak bylo správně.

Mají i na vás koně nějaký terapeutický vliv? Chodíte si k nim třeba odpočinout?

Já mám koně jako relax, když máme nějaký čas nebo volno. Jezdím domů na jih Čech, kam se vracím hrozně rád. Mám tam rodinu, zvířata a právě koně. Sednout si na koně, jít někam do lesa a vyčistit si tam hlavu. Je prostě skvělé být součástí toho zvířete a dát mu prostor.

Na farmu jste koním přivezl jednu menší pozornost. O co se jednalo?

Pro zvířata jsem přivezl nějaké pamlsky a chleba, protože se na ně většinou tolik nemyslí a já to mám naopak.